sníh

5 důvodů, proč milovat vánoční prázdniny bez sněhu

Musím přiznat, že sněhové kalamity mě naplňují iracionální, dětinskou, skoro záškodnickou radostí nad tím, že náš svět je pořád ještě aspoň občas dobrodružný a nepředvídatelný. Naopak najít důvody, proč si zamilovat zimu bez sněhu, je pro mě dost těžké.

Když chci někam jet autem, nemusím ho předtím ometat a oškrabovat. Hm. Po příchodu zvenku nemáme předsíň plnou roztávajících zmrazků. No dobře. Nemusím dětem dávat rukavice. Fajn. Ale pořád to nějak není ono.

Najdu alespoň jeden důvod, proč by se mi letošní zima mohla doopravdy líbit?

  • Pohled z okna na šedavou oblohu, hnědozelené svahy a mokrou černou silnici sice není zrovna idylicky ladovský, ale má v sobě jistý pošmourný půvab.
  • Můžeme si číst, jít do kina nebo lenošit bez výčitek svědomí, že nevyužíváme sněhové nadílky a neoddáváme se „zimním radovánkám“.
  • Pro běhání je tohle počasí prostě ideální.
  • …a také je ta pravá chvíle pro dlouhé zasmušilé procházky.
  • Když si u stánku ucintnu za rukáv trochu horkého punče, nemusím se bát, že mi tam hned zmrzne.

A jeden čistě soukromý, nepřenosný důvod: své dceři Róze, která má zlomenou ruku, nemusím vysvětlovat, že teď opravdu nemůže jít bobovat.

Matematici spočítali vzorec šťastných Vánoc!

Tři dny volna, 7000 kalorií, 15 centimetrů sněhu a maximálně 10 hodin nakupování. To je prý podstata šťastných Vánoc, jak ji spočítal matematik Chris Green pro charitativní organizaci Oxfam.

Které činitele podle něj určují vánoční pohodu?

  • Počet kalorií zkonzumovaných během Štědrého dne. 7000 kalorií je podle něj maximum, jinak už budete příliš přecpaní na to, abyste se mohli veselit. (Ale buďte klidní, i tak se můžete najíst dosyta. 7000 kalorií odpovídá zhruba čtyřem kompletním štědrovečerním večeřím. To se sníst snad ani nedá.)
  • Počet dní volna. Už jeden den volna navíc nám prý zvedne náladu o 70 procent. Tři dny jsou optimální. (Bohužel, letos si na to budeme muset vzít dovolenou, protože Boží hod a sv. Štěpán připadají na sobotu a neděli.)
  • Množství sněhu. Patnáct centimetrů je prý tak akorát. (Podle mě je to ovšem málo. Zkuste bobovat na patnácti centimetrech sněhu! Za chvíli budete jezdit po trávě.)
  • Počet hodin strávených nakupováním dárků. Cokoli přes 10 hodin nám neúměrně zvyšuje hladinu stresu. (Upřímně řečeno, já cítím neúměrný stres už po deseti minutách strávených v přelidněném Tescu nebo v jakémkoli nákupním centru.)
  • Počet dárků, které dostanete. Každý dárek prý nepatrně zvýší vaši hladinu štěstí, přičemž ideální počet je šest.
  • Mnohem důležitější však prý je počet dárků, které rozdáte. Už jen jeden jediný dárek, který darujete, zvětší vaši radost z Vánoc o padesát procent!

 

Proč mám radost ze sněhové kalamity

Ve městě je zvykem nadávat na sníh. Důvody jsou očividné. Včera jsem na tramvaj devítku čekala dobrých dvacet minut. Naše auto je zapadané tak, že ho budeme muset vyhrabat lopatou. Pořád je mi zima. A nic zlého nepřeju ani řidičům v kolonách na dé jedničce.

Přesto mi pohled na sníh dělá bezdůvodnou, iracionální, dětinskou radost. Pod sněhem je všechno hezčí, dokonce i hotel Olšanka na Olšanském náměstí (jinak existuje málo hnusnějších budov). Sníh je pro mě známka toho, že svět je pořád „opravdový“, ne tak snadno kontrolovatelný, ne tak úplně předvídatelný. Pořád je tu prostor pro dobrodružství.