léto

Věci, které udělám o prázdninách… letos už určitě

oil_modern_beach_painting_art_print_abstract-ra865e5e8ff5c4b209b970f1fedb4d6fa_aikjo_8byvr_512Těšení na letní prázdniny je svým způsobem ještě lepší než prázdniny samotné. Je to jako když v restauraci zahlédnete číšníka, který míří k vašemu stolu a konečně vám přináší objednané jídlo, a vypadá to opravdu skvěle. Anebo jako když si z knihkupectví nesete domů novou knihu a těšíte se, že ji začnete číst. Prázdniny, ještě nenačaté, nenakousnuté, se mi jeví jako země nekonečných možností. I když dvouměsíční školní prázdniny se mě už dávno netýkají, pořád je to vítané vybočení z každodennosti, příslib, oáza uprostřed roku, během níž se dá podniknout cokoliv.

Vím, že nakonec to vždycky dopadne trochu jinak. Ty dva měsíce se vypaří neuvěřitelně rychle. Než se naděju, budu zase stát s dětmi frontu v papírnictví a kupovat bombičky do per, cvičky a lepidlo… Ale teď, těsně před začátkem prázdnin, si můžu představovat, že…

  • …budu sedět na lavičce v parku, mžourat do západu slunce a plést něco naprosto nepotřebného
  • …z máty, kterou si pěstuju za oknem, si doma uděláme mojito
  • …znovu začnu kreslit těmi krásnými akvarelovými pastelkami, které už léta schovávám v šuplíku a zakazuju dětem si je půjčovat
  • …až děti odjedou na tábor, bude se mi po nich trochu stýskat, což se mi teď, když v 7:38 klušeme na tramvajovou zastávku a víme, že jdeme pozdě do školy, zdá skoro nepředstavitelné
  • …udělám cheesecake s čerstvými jahodami
  • …na kolečkových bruslích, které leží na skříni už dva roky, pojedu z Nymburka do Poděbrad a zpátky
  • …budu spát při otevřeném okně a nechám se ukolébat nočním vzduchem i hlaholením pouličních opilců
  • …uvařím rybízovou marmeládu (žádné jiné ovoce nám na chalupě neroste)
  • …půjdeme do letního kina a budu tam pít střik z kelímku
  • …nalakuju si nehty na nohou naprosto nepatřičnou barvou, třeba modrou
  • …budu si číst. Nejen v tramvaji cestou do práce.

Už zase podléhám iluzi, že o prázdninách na to budu mít spoustu času.

Na co? Na cokoli. Na čtení tlustých románů, ježdění na kolečkových bruslích, uspořádání rodinného archivu, míchání mojita, pletení…

Jakmile se ve svém diáři prolistuju k letním měsícům, mám pocit, že se přede mnou rozprostírá nekonečná pláň volného času. Že konečně stihnu všechno to, co během roku soustavně odkládám.

Samozřejmě to tak nikdy nedopadne. Za prvé proto, že mé prázdniny se už dávno scvrkly na jeden či dva týdny dovolené. Ale hlavně proto, že i během prázdnin mi většinu času dokážou vyplnit všední neodkladnosti, které se prostě musí udělat hned teď. Něco tak křehkého a postradatelného, jako je sklenice mojita, to proti nim většinou nevyhraje.

Jediné řešení, které mě napadá, je následující: nacpat čtení tlustých románů, ježdění na kolečkových bruslích, míchání koktejlů a pletení do diáře mezi ty každodenní neodkladné povinnosti.

Potom si ten čas na ně prostě budu muset udělat (nejen o prázdninách).

*

Měsíc šťastnějšího jídla stále pokračuje zde, tentokrát tak trochu ve stylu Jíst, meditovat, milovat. (Mám na mysli samozřejmě tu první třetinu.)