každodennost

24 dní do Vánoc. Proč to v dětství utíká o tolik pomaleji?

1511310_10202172332181285_1560225949_n.jpg

Rozárka o Vánocích 2013. Tehdy jí bylo osm a jeden rok představoval 12,5 % jejího života.

Dnes ráno si moje dcery otevřely první políčko v adventních kalendářích a odpočítávání do Vánoc oficiálně začalo. Nedávno jsem se dočetla, že pro pětileté dítě trvá čtyřiadvacetidenní čekání na Vánoce stejně dlouho jako celý rok pro člověka, kterému je 54 let. Pro pětiletého kluka nebo holku totiž těch 24 dní představuje přesně jednu čtyřiapadesátinu jeho dosavadního života.

(Celý příspěvek…)

Reklamy

Vojna a mír a já aneb Zvláštní radost z pomalého čtení

Snímek obrazovky 2016-11-11 v 12.51.52.png

V poslední době nic nestíhám a na všechno mám málo času. A proto jsem začala číst Vojnu a mír.

Už mockrát jsem se přesvědčila, že nejlepší způsob, jak mít víc času, je přestat s ním šetřit. Právě v tom nejuspěchanějším dnu je dobré aspoň na chvíli zpomalit a předstírat, že mám času spoustu. Plýtvat časem na něco zcela nepraktického, dopřát si malý časový luxus. Pokud jde o časovou investici, Vojna a mír je něco jako Porsche. Možná proto mě tak lákala.

(Celý příspěvek…)

“To je hrozné, viďte?” aneb podivný způsob, jak se cítit lepší

27277436552_f5416ca52a_b.jpg
Mám přátele, kteří se rádi pohoršují nad Facebookem. Sice na něm nikdy nebyli a moc toho o něm nevědí, ale jsou si jisti, že mají láskyplnější a pravdivější vztahy, autentičtější soukromý život, že čtou víc knih a že jsou tak nějak celkově kulturnější než lidé, kteří na Facebooku jsou.

(Celý příspěvek…)

Nevím, kolik uběhnu, a baví mě to víc 

90603d74e3d1a3ad5398601171b8e4aa.jpg

Pamatuju se, proč jsem před pár lety přestala chodit do fitka. Zjistila jsem, že vydržet dvacet minut na rotopedu nebo jakémkoli jiném šlapadle s pohledem upřeným na displej, na kterém červeně poblikával počet spálených kalorií, mě stojí nepřiměřené množství duševního úsilí (přinejmenším v poměru k výdeji fyzické energie).

(Celý příspěvek…)

Moje dva týdny bez peněz

0e93df4e2dbf1d985f6639cc9fa14e4a.jpg

Moje dcera Betynka odjela na letní tábor a omylem s sebou odvezla moji platební kartu. Tak jsem se na dva týdny ocitla… no ne úplně bez peněz. Když jsem nějaké peníze chtěla, musela jsem o ně požádat svého šetrného manžela. Což se mi nechtělo dělat moc často, abych zbytečně neprovokovala jeho úžas nad tím, co s těmi penězi vlastně dělám. Takže jsem začala žít tak úsporně, jak to jenom šlo.

(Celý příspěvek…)