Co mi dělá radost: Život na počkání Wisławy Szymborské

 

simic_1-122211.jpg

Musím přiznat, že o polské básnířce Wisławě Szymborské jsem se poprvé dočetla předevčírem, když jsem narazila na anglický překlad její básně Życie na poczekaniu. Jednoduchými slovy v ní popisuje pocit, který tak dobře znám: že každý moment každého dne je prchavý a neopakovatelný, a jakkoli neohrabaně se mi podaří ho prožít, stane se už navždycky kouskem mého života.

(Celý příspěvek…)

„Být stydlivý je jako když přijdete pozdě na večírek a všichni ostatní už v sobě mají tři piva.“ 

alone_in_a_crowd_by_zubaidit-d8w7cns.jpg

Před Vánoci jsem byla na jednom pracovním večírku. Po úvodním proslovu a přípitku jsme byli vyzváni, abychom se rozptýlili do skupinek, seznamovali se a družili se. Většinu lidí v sále jsem znala od vidění, ale ne tak dobře, abych sebrala odvahu se do nějaké skupinky zapojit.

(Celý příspěvek…)

Kalsarikännit anebo Když nikam nejdete a máte z toho radost

30ba588f07e22a4b970abd1490976da6.jpg

Občas docela ráda něco propásnu. Nejdu někam, kam se chystají “úplně všichni”. Nekoukám se na předávání Českých lvů, nejedu o jarních prázdninách lyžovat, z firemního večírku se vypařím v půl desáté, ještě než vypukne “ta pravá legrace” (jak se pak obvykle dozvím od kolegů, tkeří tam zůstali).

(Celý příspěvek…)

Nechci si připadat jako chudinka (i když někdy je to TAAAK příjemné)

Snímek obrazovky 2017-02-10 v 10.39.04.png

“Nojo, ty jseš hrozná chudinka!” řekla mi nedávno moje kamarádka Pavla, když jsem na ni vysypala svou dávku aktuálních trablů. Řekla to ironicky a mě to úplně rozběsnilo. Protože, ano, připadala jsem si v tu chvíli jako chudinka. A já si někdy tak ráda připadám jako chudinka! Úplně se v tu chvíli vidím jako malé plyšové zvířátko, kterému zlé děti ubližují, schválně ho tahají za ocásek, zavírají ho do krabice a házejí s ním o zeď.

(Celý příspěvek…)