Průvodce pozorováním padajících hvězd pro věčné začátečníky

746a973e71a1e8bb424267dcb4af45e3--boys-wall-stickers-wall-decals.jpg

“Támhle je další,” řekl Ondrej, zrovna ve chvíli, kdy jsem se sklonila pod stůl, kam mi právě spadla vývrtka.

“A ještě jedna,” ukázala Klára na opačnou stranu oblohy, právě když jsem s tou vývrtkou zápasila a snažila se otevřít další láhev vína.

Dvě jsem prošvihla, ale přesto jsem za poslední tři večery viděla několikanásobně víc padající hvězd než předtím za celý život. Ty tři večery jsem strávila na terase, zíráním na večerní a noční oblohu nad mořem. Sledovala jsem západ slunce a potom už jen ten oranžový a postupně tmavnoucí pruh světla na horizontu, který pozvolna mizel a místo něj čím dál jasněji zářila na obloze souhvězdí. A tu a tam nějaká hvězda spadla.

Dívala jsem se a říkala jsem si, proč o to vlastně tolik stojím a proč si připadám tak výjimečně, když se mi podaří nějakou padající hvězdu zahlédnout? Proč cítím úžas a další divné věci, jako třeba pokoru a respekt, když vidím to krátké mihnutí, kratší a bledší, než když někdo škrtne sirkou?

Když padá hvězda, protíná se fyzikální vesmírný děj (“Meteory zpravidla vznikají ve výšce 80 až 110 kilometrů nad povrchem Země a prolétají rychlostí mezi 10 až 70 kilometry za sekundu, “ říká Wikipedie) s naprosto intimním zážitkem, protože samozřejmě každý, kdo tu hvězdu vidí, má pocit, jako by ten úkaz nějak souvisel s ním osobně, jako by právě on byl vyvolený tu hvězdu vidět, a cítí se šťastnější, ani neví proč.

Vidět padající hvězdu je jako nehmotný dárek, který dostanete jen tak. Nemůžete si to zařídit, ani když se budete dívat sebepozorněji. Ano, můžete tomu trochu napomoci, když před polovinou srpna vyrazíte někam mimo město, kde nesvítí tisíce oken a pouličních lamp, ale stejně musíte mít štěstí a být tak trochu vyvolení. Zahlédnout padat hvězdu je jako se zamilovat: můžete se o to snažit a jít tomu naproti, ale to nestačí. Musíte být otevření náhodě a věřit, že ta náhoda se stane, ale nemůžete se na to úplně spolenout. Možná to mě na padání hvězd fascinuje nejvíc.

Takže jsem se dívala, soustředěně, ale postupně víc a víc uvolněně. A samozřejmě jsem měla nachystané přání, ale stejně jsem nikdy úplně nestihla pomyslet si to přání přesně v tu chvíli, kdy hvězda padala. Takže postupně jsem přání nechala odplynout a jenom jsem se dívala a chvílemi jsem měla pocit, že se do té oblohy úplně potápím. Viděla jsem padat jen pár hvězd a hodně mi jich uteklo, ale díky těm několika byly ty tři večery nezapomenutelné.

Takže, co potřebujete pro úspěšné pozorování padajících hvězd?

  • jasnou noční oblohu, ideálně někde mimo město
  • spoustu času a trpělivosti
  • velké soustředění, ale zároveň určitou míru odevzdanosti, protože hvězdy nezačnou padat jen proto, že vy se zrovna soustředíte. Možná nespadne ani jedna, ale možná jo!
  • nachystané přání, a zároveň ochotu na to přání zapomenout a jenom se dívat

UložitUložit

Reklamy

One comment

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s