Jak jsem na dentální hygieně dostala rady do života

honor-teeth-clean-and-brush-your-teeth-pecuj-o-chrup_ec51922c-0c98-4b42-a35e-f2991cb00056_grande.jpeg

 

Kdy jste naposled brečeli u zubaře? V osmi letech? V jedenácti?

Já naposled dneska ráno.

A to mi nic netrhali a nevrtali, jenom jsem byla na dentální hygieně.

Čím jsem starší, tím míň se bojím toho, co mi bude moje zubařka dělat, a víc se bojím toho, co bude říkat. Obávám se zpytavých otázek jako: “Co tady ta šestka vpravo dole? Ještě nic nedělá?” Na což odpovídám znepokojeně: “Ne, měla by?” Protože do té doby jsem netušila, že se šestkou je něco v nepořádku. Naprosto mě děsí výrazy jako “obnažené krčky,” “krácivost” nebo dokonce “viklavost”. Znervózňuje mě, že zubařka ví o mých zubech víc než já. Každý její povzdech si automaticky vykládám jako výraz smutku a marnosti nad něčím nenapravitelným, co právě uviděla v mojí puse (a zavírám oči, protože předpokládám, že v tu chvíli si se svou asistentkou vyměňuje významný soustrastný pohled).

Naproto nejvíc se ale obávám hodnocení toho, jak mám právě ten den vyčištěné zuby. V téhle oblasti života se asi nikdy nezbavím potřeby dostávat jedničky s hvězdičkou. Nebo aspoň dvojky. Je to přece tak snadné, ne? Stačí kartáček správně naklonit a dělat malé krouživé pohyby. Jenže většinou, ať dělám co dělám, je to spíš tak za tři. Před rokem jsem to vzdala a pořídila jsem si sonický kartáčček, který ty pohyby dělá za mě, a moje zubařské vysvědčení se trochu zlepšilo. Ovšem ne nadlouho.

Dnes přišla studená sprcha.

Dentální hygienistka, kterou jsem vyfasovala, svou práci evidentně brala jako poslání. Nejspíš by byla úspěšná i jako prodejkyně životního pojištění nebo misionářka nějaké církve. Byla jako inkvizitorka i utěšitelka, hodný i zlý polda v jednom. V jejím křesle jsem zažila duševní zhroucení i následnou katarzi. Výhody sonického kartáčku odmávla do nenávratna, ukázala mi zrcátkem “ten sajrajt” okolo dolních stoliček, píchala sondou mezi špičáky tak dlouho, až se tam objevila kapka krve a barvitě mi nastínila některé nepříjemnosti života bez zubů. Pak chtěla, abych jí ukázala, jak si zuby čistím.

“Jste na sebe moc drsná,” řekla, když to chvilku sledovala. “Možná i v jiných oblastech života. Moc tlačíte na pilu.”

V tu chvíli jsem začala brečet a nepřestala jsem skoro hodinu. Seance dentální hygieny začala připomínat psychoterapii. Ano, jistěže moc tlačím na pilu. Na kartáček. Na všecko. Rozebrala mě na kousíčky a zase poskládala, takže po hodině a půl jsem odcházela úplně zničená, ale s přesvědčením, že s těmi zuby ještě dokážu něco udělat.

Během té hodiny a půl mě hygienistka vybavila ještě několika radami, které se sice týkaly zubů, ale  rozhodně jsou použitelné i jinde v životě.

Tady jsou:

  1. “Nemusíte na to tak tlačit. Když to nebudete dělat v křeči, ale s lehkostí, půjde vám to líp.”
  2. “Dělat to dlouho a přitom blbě je k ničemu.”
  3. “Nejde o to, abych vás pochválila, ale abych vás naučila to dělat líp.”
  4. “Vždyť to přece umíte. Jenom si myslíte, že to neumíte.”
  5. “Občas je lepší než vůbec nikdy.”
Advertisements

6 comments

  1. Krásný :-)) Tak nevím, jestli jsem udělala dobře, že jsem se úpěnlivě snažila dostat zpět ke své známé dentálce, která se mi přestěhovala do jiné části města hodně z ruky. Většinou mě pochválí, i když jsi zuby čistím tak trochu jinak 🙂 Jak taky jinak, já, že?? :-)) Ale asi to je prostě stokrát lepší to bývalo. Pravda je, že u nové dentálky dcera vyfasovala barvící tabletku, tak jsem to taky vyzkoušela a no, plaku všude fůra 🙂 O „dlouho“ se u mě nedá mluvit. A zubařka? Té je mi líto. Obvykle se jí něco nezdá, nechá si to orentgenovat, že možná něco je někde schované. A pak na mě hledí soustrastně…. zubům zdar.
    Mimochodem, říkávala jsem, že by bylo fajn mít dorůstající zuby jako krokodýli. Nedávno dávali dokument, jak museli krokodýla odchytávat a vyndávat mu prasklé zuby (v dítě jeden pod druhým) z oteklé dásně. Jeden ze zapříčil a byl problém….

  2. Já jsem nemožná tak nějak celkově. Hygienistky mi zkritizují způsob čištění zubů (a každá poté poradí něco jiného, ale zaručeně správného), kadeřnice jsou rozhodně nespokojené se značkou mnou momentálně používaného šamponu, opraváři pračky nechápou, jak můžu používat na praní prášek (jak můžu používat na praní gel), ve fitku mi radí víc kardia, míň posilování, blbost míň kardia, víc posilování…. A tak je to se vším.

    1. jj, souhlas – tyhle lidi jsou tu od toho, aby zkritizovali to, co jste doposud dělali (i když to fungovalo) a předestřou vám naprosto nový způsob jak to odteď máte dělat podle nich…
      intuice a selský rozum mě zatím nezklamal.dlouho jsem nebyla u zubařky, protože prostě všechno bylo v pořádku a nic mě nebolelo. vydala jsem se tam, když se mi uštípnul kousek zubu a ostrá hrana mi rozdírala jazyk. nejdřív mě sprdla, že už mě po takové době vyřadí z evidence, pak se mi ale podívala do pusy s vidinou katastrofy, a zkonstatovala, že mám zuby v perfektním stavu…a světe div se, dokonce mě pochválila! takže občas narazíte i na někoho normálního :o)

  3. Krásný článek, díky! Jak já to znám – snaha dostat i u zubaře „jedničku nebo alespoň dvojku“. A když už člověk dostane vynadáno a nálož rad, pak se cítí povinován splnit další úkol a zase to zvládnout. Znovu jsem si toto vlastní „sladké prokletí“ silně uvědomila, když moje dcera prvňačka, která je v mnohém po mně, přišla v červnu s vysvědčením, na kterém bylo napsáno: „Jsi šikovná a cílevědomá, vždy ti záleží na dobrém výsledku tvé práce. Máš na sebe velké nároky. Věřím, že v budoucnu se ti podaří naučit se více se ze svých úspěchů také radovat.“

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s