Co mi dělá radost: Objevit v antikvariátu knihu, kterou jsem ztratila před dvaceti lety

IMG_4288.jpg

Tuhle knihu jsem od svých patnácti do dvaceti četla pořád dokola. Milovala jsem příběh Julese, Jima a jejich společné lásky Katty. Milovala jsem taky všechny ty pikniky, bicykly, slaměné klobouky, stolky v pařížských kavárnách a procházky po větrných plážích, s jejichž pomocí kniha zachycuje krátké okamžiky štěstí.

Měla jsem ráda i krátké, skoro úsečné, nepatetické věty, jimiž Henri Pierre-Roché ty okamžiyk popisuje:

“Čas plynul. O štěstí se vypráví špatně. Opotřebovává se také – a člověk to opotřebování ani nepozoruje.”

Pak jsem Julese a Jima někde ztratila, mezi četnými stěhování z koleje do podnájmu a naopak. Jiný výtisk nikde nebyl k sehnání. Na léta jsem na ně zapomněla. Ani jsem si nevšimla, že kniha znovu vyšla roku 1999. Měla jsem jiné starosti. Párkrát jsem viděla film, který podle Julese a Jima natočil François Truffaut, líbil se mi, ale bylo to něco trochu jiného..

9434625_orig.jpg

A tenhle týden jsem je znovu objevila v regálu jednoho antikvariátu, v tom fialovém přebalu, jak jsem se četla kdysi. Stála pár korun. Odnesla jsem si je domů a hned v tramvaji přečetla prvních čtyřicet stránek.

Je to zvláštní shledání. Když jsem Julese a Jima četla poprvé, byla jsem mladší než oni na začátku příběhu. Teď mi je asi tolik let, jako je jim na samém konci. Kniha je stejná – některé pasáže si pamatuju skoro zpaměti – a přece je úplně jiná. Už to pro mě není ten lehoučký a průzračný příběh jako kdysi. Je temnější a dramatičtější, nacházím v něm jiné věci. To je možná to největší potěšení z toho, když jakoukoli knihu čteme podruhé – vidíme na ní, jak jsme se změnili my sami.

Reklamy

6 comments

  1. Proto si vzpomínám bylo vždy tak těžké interpretovat nějakou knihu (protože to by každý překladatel, jak nás učili, měl). Vždycky mi přišlo, že si ji každý interpretuje po svém a že někdy autor ani nepsal to, co v tom kdo vidí :-))) Každá knížka tedy vlastně obsahuje x různých vrstev 🙂 Já jsem nedávno svoji knížku (úplně první vlastní knížku, žádný překlad!!) napsala (https://zitjak.wordpress.com/zit-je-umeni-milovat-a-to-ted-a-tady-ebook-smysl-zivota-vnitrni-klid/), a jsem zvědavá teď na její zpětné vazby od lidí, kteří si ji koupili 🙂 Tak mě tak napadá, že možná jsem ji jako bývalý překladatel napsala právě tak, jak jsem ji napsala – předložila jsem lidem text takového kalibru, že si mohou na něm stavět interpretace, jaké si zamanou :-))) Vystavět jakýkoliv příběh, který ovšem nakonec vždy směřuje k dobrému vyústění. Tragédie nemám ráda 🙂 Jako by to bylo přesně naopak než u běžné literatury, kde už je nějaký příběh daný a my se noříme do něj podle toho, v jaké jsme zrovna my situaci :-))))) Tady se noříme do textu a interpretujeme jím svůj vlastní život :-))) Díky, já věděla, že jsem napsala zvláštní knížku, ale že až takhle, to ne :-))))

  2. Presne včera mi na facebooku vyskočil príspevok zo skupiny Dnes čítam, že niekto nečakane našiel v antikvariáte knihu, ktorú miluje a kúpil si ju za pár „halierov“. Bola som dojatá, ako ľudia nachádzajú svoje knihy v antikvariáte a majú z toho takú radosť.
    Tiež sa mi stáva, že sa niekedy ku mne dostane kniha, ktorú som čítala pred niekoľkými rokmi a keď ju znova čítam, už v nej vidím niečo iné a nedá sa to čítať bez toho, že by som to neporovnávala so svojim životom a s tým, ako sa teraz na život pozerám.

  3. Pekne, nalakala jste me si knizku taky nekde sehnat. Jedina kniha, kterou jsem cetla 2x, byl Maly princ – typicky tim, ze s vekem ho chapeme vic.
    Jinak ja jako teenager milovala divci sérii Divky v sedle, pro nekoho mozna brak, pro me ideal – byly mym vzorem pro jednani s lidmi, vztahy, pratelstvi…prala jsem si byt jako ony tim vic, cim min se mi v techto oblastech darilo. Kolikrat si rikam, ze by bylo zajimave precist si to znovu…

  4. Dobrý den, trefila jste se mi do noty, právě jsem den a půl byla na suchu se čtením a neměla tip na nic pěkného. Jakmile dočtu, napíšu, jak se mi knížka líbila.

  5. Báro, víte, co mě napadlo při čtení vašeho článku? Před pár týdny jsem s radostí, láskou a zaujetím četla právě vaši knihu a tak jsem si představovala, že mi právě takhle někde vyskočí ze života (hmm, mimochodem, kamarádka ji má už nějak dlouho půjčenou!) a pak ji znovu někde objevím a znovu mi udělá radost.
    Díky za to, že píšete a přinášíte tolik inspirace!

    Deník terapeutky.cz

  6. Je skvělé mít knihu, ke které se člověk může vracet a znovu ji objevovat. Při otevření některých knih se někdy okamžitě přesunu ve vzpomínkách na místo, kde jsem je četla posledně.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s