Miluju věci, které jsou jenom jednou za rok

Před pár dny jsem upekla třešňovou bublaninu, první a zřejmě taky poslední v tomto roce. Sezóna třešní je krátká a víc než jednu bublaninu nikdy nestihnu. Myslela jsem přitom i na různé jiné věci, které zažívám jen jednou za rok. Čím jsou vlastně zvláštní? Možná jen tím, že jim věnuju víc pozornosti. Vím, že se hned tak zase nezopakují. Vím, že jich v mém životě bude už jen omezený počet. A tak, když se dějí, opravdu dávám pozor a jsem duchem opravdu u toho.

Patří k nim například…

  • pozorování padající hvězdy
  • zavařování meruněk
  • nákupy v papírnictví na konci srpna
  • první kaštan čerstvě vyloupnutý ze skořápky, ještě trochu vlhký a lesklý
  • pustit si Lásku nebeskou v noci 23. prosince při balení dárků
  • čtení knížek, co byly pod stromečkem, na Štědrý večer
  • ten den na konci zimy, kdy je poprvé ve vzduchu cítit vlhká hlína a víta, že už brzy přijde jaro
  • první víno venku na zahrádce
  • pohled čerstvě umytými okny (ano, myju okna jen jednou za rok)
Reklamy

6 comments

  1. Nákup v papírnictví jsem zvládla na konci července 🙂 Ale jahody, to je něco, nač se těším 1x do roka vždy! Ty zimní, to prostě není ono!! A vždycky mám pocit, že jsem jich měla moc málo 🙂

    1. Úplně mě to vybízí taky se nad tím zamyslet – děkuju za to! Miluju tyhle chvíle, kdy se můžu na chvilku zasnít, vzít úkol zamyslet se zcela vážně, a jak vymýšlím ty svoje drobné radosti, hned se mi po tváři rozlévá šťastný úsměv…:)
      Přeju hodně šťastných čtenářů – články jako tyto jsou zaručenými recepty, podobně lákavými k ochutnání jako tvůj višňový koláč

      Aneta L.
      z psychoterapeuticky.blogspot.com

  2. Podobně vnímám i třeba to, že Tři oříšky pro Popelku si nikdy nestáhnu, abych je mohla zhlédnout, kdy chci, ale naopak – jednou za rok, o Vánocích, si vezmu program z papírových novin a budu hledat a zatrhávat barevným fixem, a pak si vyčleněním volno právě tak, abych, když „to budou zrovna dávat“ mohla zrovna koukat:o)

  3. Svatojánci okolo 24. 6. večer na naší zahradě 🙂 Moje děti jsou již téměř dospělé, ale chodí se na ně s námi dívat a chytat do dlaní každý rok…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s