Je úplně normální myslet si, že nejsem normální.

The_Funeral_Party_760.jpg

Nemám ráda “normální lidi”. Přesněji řečeno, nemám ráda, když někdo používá “normálnost” jako klacek, který tomu druhému omlátí o hlavu.

  • “Ty asi nejseš normální!”
  • “Normální ženská by si nemohla číst, když má kolem sebe takovejhle bordel!”
  • “Normální chlap by tohle přimontoval sám!”
  • “Jestli si tohle myslíš, tak nejseš normální.”
  • “Seš normální?!”

Přitom ale musím konstatovat, že nikoho doopravdy skrznaskrz “normálního” vlastně neznám. Každý, s kým jsem se kdy dala na chvíli do řeči, si o sobě alespoň nějakém v koutku duše myslí, že je v něčem divný, a že je s tou divností sám.

Takže mě moc potěšilo, když jsem na stránce reddit.com narazila na tuhle diskusi. Psychologové a psychiatři v ní odpovídali na otázku: “O kterých myšlenkách nebo pocitech si lidé nejčastěji myslí, že jsou s nimi sami, ačkoli je má většina z nás?”

A číst odpovědi bylo hodně uklidňující. Spousta navenek naprosto “normálních” lidí, mnohem víc, než se může zdát, si například myslí, že…

  • “Že se na ně všichni dívají skrz prsty a odsuzují je.”
  • “Že jejich rodina nic nechápe.”
  • “Že se dost dobře nestarají o své děti.”
  • “Že nezvládají svou práci, že se na to v zaměstnání už brzy přijde a s ostudou je vykopnou.”
  • “Že se musejí zbavit svých negativních pocitů: zlosti, smutku, pocitů viny.”
  • “Že jako jediní mezi svými vrstevníky mají v životě příšerný zmatek a nic nezvládají.”
  • “Že jsou chytřejší než většina lidí.”
  • “Že jako jediní mají podivné, temné myšlenky týkající se násilí, sexu nebo obojího.”
  • “Že navazují vztahy obtížněji než ostatní lidé.”
  • “Většina mých pacientů mi nakonec svěří nějakou myšlenku, vzpomínku nebo zkušenost, o které za žádnou cenu nechtěli mluvit. Obávají se, že kdyby to udělali, ukáží světu svou nejtemnější stránku a každý v nich uvidí příšeru. Tahle tajemství ovšem v naší hlavě vypadají mnohem větší, než jsou ve skutečnosti”
  • “Teenageři si o sobě často myslí, že jsou ,jiní’ a ,na svůj věk příliš vyspělí’. Myslí si to o sobě skoro všichni. Je to vlastně docela legrační.”

Potěšilo mě to. Protože to znamená, že připadat si občas bolestně nenormální je naprosto normální věc.

Reklamy

One comment

  1. Mám to spíš naopak. Připadám si úplně normální a v pohodě, ale denně někdo pocítí potřebu mi připomenout, že jsem cáklá 🙂 h.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s