Wabi-sabi je umění spřátelit se s nedokonalostí

Snímek obrazovky 2016-04-27 v 0.21.36

Naše domácnost je stále ve stavu proměny a ještě nějakou dobu bude. Když chci vylézt na patro, kde spíme, musím se protáhnout okolo skříně stojící uprostřed místnosti. Knihy máme uložené ve třiceti krabicích kdesi ve skladišti na kraji města a knihovny stojí rozmontované na chodbě. Ale už teď mám radost ze stínů, které vrhá lustr podobný odkvetlé pampelišce v Betynčině pokoji.

Přála bych si mít všechno už hotové, definitivní a pokud možno neměnné. Ale tenhle stav prodlužujícího se provizoria mi připomíná, že život prostě není hotový a definitivní. A tak se snažím si oblíbit tu proměnlivost, nehotovost a nedokonalost, kterou každý den přináší, třeba v podobě oken bez záclon a překážkové dráhy z nevybalených krabic.

Nedávno jsem četla o wabi-sabi, japonské estetice přirozené nedokonalosti. Wabi-sabi jsou hrnce s patinou, staré oprýskané zdi, rozpraskaná kůrka chleba, zrníčka v malinové marmeládě, hrbolatá keramika. Duch wabi-sabi je i na začátku příběhu japonského čajového mistra Sen no Rikjúa, který v mládí jako učedník dostal za úkol uklidit zahradu. Pečlivě zametl a uhrabal všechny cestičky, ale nakonec zatřásl několika rozkvetlými sakurami, aby na trávník setřásl spršku okvětních lístků (podle jiné verze to bylo krásně zbarvené podzimní listí). Teprve tak zahrada získala tu pravou míru nedokonalosti…

Náš byt rozhodně není upravený s dokonalostí japonské zahrady a kýbl od Primalexu v předsíni  se stěží dá přirovnat k rozptýleným kvítkům sakury. Přesto mě těší nacházet v něm ducha wabi-sabi a radovat se z jeho nehotovosti.

Wabi-sabi může třeba být petrželka v plastovém kelímku (protože na bylinky úhledně přesazené do květnináčů jsem se letos ještě nezmohla)….

IMG_3571.jpg

…oprýskané rámy oken (až se jednou dočkáme nových plastových, ještě se nám po nich bude stýskat)…

IMG_3572.jpg

…nebo připálené okraje, které mám na pečených bramborách nejradši.

IMG_3573.jpg

Advertisements

8 comments

  1. Troufám si tvrdit ze dokonalost je svým způsobem odpudivá a proto je mi systém wabi-sabi velmi sympatický. Působí uvolněně a svobodně a o tom by přece život také měl být.

  2. Na druhou stranu, nas byt je ve stavu nedokoncenosti uz mnoho let…prave proto, ze tata je hrozny perfekcionista a chce si vse udelat sam, protoze remeslnici by to neudelali dle jeho predstav. Jenze na to zaroven nema vubec cas…a tak jsou tu krabice a pytle se stavebninami, prepravky uprostred obyvaku… na vsem lezi prach a uz je to unavne – protoze je to zbytecne. Takze pozor na to, wabi sabi je urcite dobry napad, ale vseho s mirou… Dulezita je urcite dynamika…takze vam preji, Báro, aby se vas byt nekam posouval a nezamrzl takto navzdy. Ja uz se moc tesim, ze budu brzy budovat vlastni bytecek dle vlastnich predstav…vzpomenout si pri tom na wabi sabi urcite nebude od veci 🙂

    1. Terezo, jak já tomuhle rozumím! Tohle jsem prožívala s mámou a jejím manželem celá léta. „Musí se to udělat pořádně.“ Takže jsme stále žili mezi krabicemi. Navíc k nám nesměl nikdo chodit na návštěvu, protože „u nás je bordel“.
      Což se u mně v dospělém věku projevilo tím, že návštěvy zvu neustále, ať je byt v jakémkoli stavu :).

  3. BYdlime v dome po prarodicich, ktery nelze nazvat jinak nez vybydlenym. zdokonalovani je fajn, ale neustale nachazeni skrytych strasaku, to uz je spis desive… Vcera nam horel komin, nedavno jsme mu museli bourat rozpadajici se garaz… Asi bych radsi tu dokonalost :))

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s