Všechno, co opravdu potřebuju, se vejde do jedné tašky

Processed with VSCOcam with f2 preset

Je to už osm let, co jsme se naposledy stěhovali. Dost dlouho na to, abych zapomněla, jaké to je, když všechno vaše oblečení je sbalené v igelitových pytlích na odpadky, které se nacházejí někde za pyramidou krabic od banánů naplněných knihami, ke které se dostanete, když přeskákáte několik přepravek s porcelánem zabaleným v novinách. Tenkrát před těmi osmi lety bylo naše stěhování na hodně dlouhé lokte. Se dvěma mezizastávkami trvalo dohromady rok a půl. Během celé té doby byla většina našich rodinných pokladů poschovávaná po sklepích, půdách a chalupách našich příbuzných a kamarádů. Bylo to dost dlouho na to, abych zjistila, bez čeho všeho můžu úplně klidně žít.

  • Bez knih. Kromě té jedné, kterou právě čtu. Úplně klidně se obejdu bez knih, které jsem už přečetla, i bez těch, které stejně nikdy číst nebudu.
  • Bez většiny nádobí.
  • Bez starých gramofonových desek, které si stejně skoro nikdy nepouštíme. I když v poličce pod televizí vypadají moc hezky. A taky bez cédéček a magnetofonových kazet.
  • Bez zásoby marmelád, kompotů, nakládaných okurek, povidel a dalších zavařovaček, o kterých už ani přesně nevím, co v nich je.
  • Bez ubrusů, přehozů na postel, plédů a dek.
  • Bez předložek do koupelny a závěsů na okna.
  • Bez plakátů na dvacet let staré filmy, festivaly a kapely.
  • Bez svých vysvědčení a vysokoškolských diplomů.
  • Bez starých kuchyňských přístrojů, o kterých přesně nevím, k čemu slouží.
  • Bez obrazů a not na piáno.

Za tu dobu jsem stihla zapomenout, že většinu těch věcí vůbec mám. Ale nakonec jsem se se všemi zase shledala. V některých případech to bylo šťastné shledání, v jiných jsem si říkala, že možná mohly zůstat v tom sklepě.

Tenhle týden začala rekonstrukce našeho bytu. Oblečení je znovu v pytlích, knížky v krabicích od banánů. Takže si znovu připomínám život “bez věcí”. A zjišťuju, že všechno, co opravdu nutně potřebuju a chci k životu, se v případě potřeby vejde do jedné tašky. Je to docela osvobozující pocit.

Právě teď v ní mám…

  • pyžamo a oblečení na zítřek
  • čtečku
  • diář a ještě jeden notýsek (to si neodpustím)
  • prstýnek s liškou
  • liška
  • kartáček a pastu
  • různé nabíječky
  • ochranný nástavec proti skřípání zubama ve spaní
  • vůni Fleur du Matin
  • vsco-photo-1
  • a samozřejmě ručník, protože “ten, kdo dokázal stopovat napříč a našíř celou Galaxií, žít v drsných podmínkách a za pár šupů, porvat se s osudem a přeprat ho, a kdo přesto vždycky ví, kde má ručník, je zřejmě člověk, s nímž je nutno počítat”.
Advertisements

8 comments

  1. Stěhování mě čeká za týden. S tím že v současném bytě mám jen nejdůležitější věci a zbytek je na půdě v krabicích. Některé krabice tam budou tak pět let, takže jejich vybalování bude jedno velké překvapení. Počítám, že toho spoustu vyhodím, protože když jsem to nepotřebovala pět let, tak už zřejmě ani nebudu 🙂

  2. hodne stesti a pevne nervy pri rekonstrukci. My se na to chystame v lete … a uz jen priprava na ni by vystacila na jeden blog:)

  3. Je to tak, vše co nutně potřebujeme se vejde do jedné tašky 🙂 Připomínám si to pokaždé, když si sbalím batoh na cesty a zamykám svůj byt. Nejvtipnější stěhování u mne proběhlo v momentě, kdy jsem se stěhovala ze 3+1 do 1+kk sdíleného ještě s jednou osobou. Tehdy jsem měla veliké štěstí, že na mne v našem recyklačním dvoře čekal úplně prázdný kontejner na věci, které se nedaly nijak roztřídit. I přes to, že jsem velké množství věcí rozdala mezi své přátele, charitě, známým i neznámým lidem, několik večerů jsem trávila tím, že jsem poctivě plnila onen zmíněný kontejner – ano, naplnila jsem ho téměř po okraj. Neuvěřitelně se mi s poslední odvezenou várkou ulevilo. Do nového bytu pak putovalo už jen jedno (po strop naplněné:) osobní auto. Takové stěhování je vždy vlastně „malým“ jarním úklidem…

  4. Pred pul rokem jsem se stehovala z Brna do Anglie a cely svuj zivot jsem musela naskladat do ctyr kufru, takze si to dokazu celkem predstavit. Musim ale rict, ze ve smyslu „nelpeni“ mam jeste co dohanet. Treba moje dvacetileta sbirka kucharek mne chybi faaaakt hodne 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s