Špatné počasí na horách není tak špatné

IMG_3407.jpg

“Jezdím sem už čtrnáct let a za celou tu dobu jsem tady takovéhle počasí zažil jeden jediný den,” řekl nám jakýsi Slovák pod lanovkou.

Byla mlha a sněžilo tak, že jsme na sjezdovce viděli jen nejbližších pár metrů před sebou. Vrcholek hory Marmolada, který se na pohlednicích zařezává do azurového nebe, se schovával v bílé tmě.

To bylo v neděli. V pondělí sněžilo dál, občas i trochu poprchávalo. Sluníčko, za kterým jsme se do Dolomit vypravili a nakoupili kvůli němu opalovací krémy, mělo podle předpovědi poprvé vykouknout v úterý, v den mého odjezdu domů. Kvůli práci jsem se totiž musela vrátit z hor dřív než zbytek naší výpravy.

Mohla bych být otrávená, protože jsem si v horské loterii zřejmě vylosovala nejhorší dva dny za několik posledních sezon. Místo toho jsem vyzkoušela postup, který doporučuje Todd Kashdan ve své knize Curious:

“Nevyhledávejte na svých zážitcích jenom pozitiva, buďte zvědaví na to, co je nové a neznámé. Když prožíváme zvědavost, jsme ochotni opustit známé teritorium a rutinu a podstoupit riziko, i když nám to přináší úzkost a nepohodlí. Zvědaví průzkumníci jsou ochotni snášet riziko nových výzev, místo aby se zoufale snažili vysvětlit a ovládat svůj svět. Jsme-li zvědaví, přijímáme nejistotu a vidíme svůj život jako zábavnou objevitelskou výpravu.”

Tak jsem se pokusila nesrovnávat svoje zážitky s obrázky z všudypřítomných turistických letáků, na kterých nad sjezdovkami vždycky září modrá obloha bez mráčku. A zkusila jsem být zvědavá. Špatné počasí na horách tím dostalo nový rozměr. Užívala jsem si zvláštní pocit výjimečnosti, když jsme mlze sjížděli liduprázdné neupravené sjezdovky, jako bychom v tu chvíli byli na celém světě sami. Užívala jsem si ticho, ve kterém svištěly jenom lyže v hlubokém sněhu. A zamlžené lyžařské brýle, promočené oteplovačky a sněhové vločky, které mi lítaly do pusy, byly jako malé kousky dobrodružství.

IMG_3408.jpg

Pár hodin před mým odjezdem pak opravdu vylezlo sluníčko. Ještě jsem ho stihla.

 

IMG_3433.jpg

A taky jsem stihla jeden aperol na prosluněné sjezdovce.

Snímek obrazovky 2016-03-01 v 23.24.11

 

Dobrodružství skončilo. Začal takový normální turistický den v Alpách.

Advertisements

4 comments

  1. Mila Baro, to je opravdu dobra rada, ted ji hned vyzkousim, take me zrovna neco hrozne stve a nemohu to zmenit. Tak se na to zkusim kouknout jinak, no…….uz to trochu pomaha :-),
    diky, krasne fotky a to obe ..mlha i modre nebe o te sklence ani nemluve :-)))
    Ty nase nalady jsou nase ocekavani a zklamani z nejake situace a ty jiste muzeme ovlivnit pohledem na ne. Skoda, ze ja to take tak zridka aplikuji. Ale cely zivot se muzeme ucit a vas blog mi v to moc pomaha, diky za nej,
    mejte se fajn

  2. Báro, dost mi to připomíná náš první výlet za lyžováním do Itálie před lety. Všichni nám italské Alpy vybájili jako místo sluncem zalitých sjezdovek. Místo toho jsme měli velmi podobné počasí jako vy, nepřetržité husté sněžení, střídavě s deštěm nebo naopak se zmrzlými krupkami, vítr, bílá tma, kdy nebylo vidět na 10 metrů, hluboký sníh… to všechno nás bohužel provázelo CELÝ TÝDEN bez přestávky a na rozdíl od vás jsme to sluníčko bohužel ani koutkem oka nezahlédli… Aperol ani cokoliv jiného na terase venku nepřipadalo vůbec v úvahu, byli jsme každý den tak promrzlí a mokří, že pokaždé, když jsme míjeli nějakou restauraci, vrhali jsme se do ní s touhou po horkém grogu a s (marnou) snahou se trochu usušit a aspoň na chvíli se zahřát:-) Takže ten váš výlet dopadl vlastně skvěle 🙂

  3. Jo, přesně 🙂 Zvědavost zabírá i na „zkusím, co to se mnou udělá týden se nekrmit sladkostmi“ :-)) Člověk zjistí, že to jde 🙂 Celé mi to také připomíná lyžovačku za mlhy na Pradědu. Když vysvitlo sluníčko, bylo mi až skoro líto 🙂 Bylo to dobrodružné. Bylo to poučné (jo, tak přesně takhle, krůček za krůčkem, se dá pohybovat v situacích, které jsou nepřehledné). A protože venku právě sněží a je mlha a řidič auta odešel na běžky a nás čeká cesta pěšky s lyžemi na ramenou a botami v batohu na zádech (jak za mých dětských let, kdy nebyl vlek na každém kopci), už se těším :-))))

  4. Báro,
    shodu přísudku s podmětem v příčestí minulém je u vás na jedničku s hvězdičkou! Moje srdce plesá, když vidím, jak je to všechno správně a ne jako na ostatních blozích, kde se to hrubkami jen hemží. Lyže svištěly, vločky lítaly… Paráda!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s