Kniha JAK JSEM SEBRALA ODVAHU už je v knihkupectvích!

521240a10893509b4bb6f75e4336703d

 

Vždycky jsem záviděla našemu Rudolfovi. Rudolf byl kříženec rotvajlera a německého ovčáka, kterého jsme si přivedli z psího útulku, když mu bylo půl roku, a prožil s námi celých deset let. Záviděla jsem mu, že se skoro ničeho nebojí.

Samozřejmě se vyskytly situace, kdy i Rudolf sklopil uši, stáhl ocas mezi nohy a tvářil se vystrašeně. Třeba když na něj v obýváku v bytě mojí mámy zavrčela Aila, stará fena, která mu nehodlala přepustit svoje místo na gauči. Nebo když jsem ho přistihla, jak před Vánoci sežral půl plechu vanilkových rohlíčků, a vrhla jsem se k němu s výkřikem „fuuuuuj!“ V takových chvílích vypadal jako ten nejbázlivější pes na světě. Kňučel a odplížil se stranou. Asi tak na pět vteřin. A potom zavrtěl ocasem a vrátil se do svého normálního stavu někde mezi pohodovou lhostejností a radostnou, důvěřivou zvědavostí.

Rudolf neznal všechny ty různé jiné druhy strachu, které provázejí můj každodenní život. Když vyjedl svou misku psích granulí a šel žebrat zbytky od večeře, nepřemýšlel nad tím, že by se neměl tak přejídat. Žádná dobrůtka mu nezhořkla v tlamě ze strachu, že z ní ztloustne.

Když se v noci přišel rozvalit do nohou naší postele, nebál se, jestli nesmrdí a nezabírá moc místa.

Když se sápal na Terezku, bílou boxerku našich přátel, nepochyboval o tom, jestli je pro ni dost sexy.

Když ho čekalo vyšetření u veterináře, nestrachoval se týden dopředu a nemaloval si v duchu ty nejčernější scénáře.

A když mi toho dne už popadesáté přinesl míček, abych mu ho házela, nestyděl se a nepřemítal o tom, jestli s tím už není trochu otravný.

Rudolf se zkrátka bál jenom tehdy, když mu něco doopravdy bezprostředně hrozilo, nebo si to alespoň myslel. (A v případě toho vánočního cukroví mám stejně podezření, že to jenom předstíral, aby mi udělal radost.) Nezatěžoval se tou spoustou jiných neužitečných strachů: Jsem dost dobrý? Mají mě rádi? Z čeho zaplatím daně? Co bude po smrti? Sluší mi tenhle účes? Neprobouzel se nad ránem se sevřeným žaludkem z toho, jestli stihne uzávěrku, a strašidelné zprávy o globálním oteplování mu taky byly fuk.

Znal vlastně jenom čtyři myšlenky:

HURÁ!

OUVEJ!
TOHLE CHCI!

A

DEJTE MI VŠICHNI POKOJ!

Samozřejmě je mi jasné, že Rudolf, díky tomu, že byl pes, byl sice ušetřen všech těchhle nikam nevedoucích obav, ale taky o spoustu věcí přicházel. Nemohl se těšit na prázdniny, dojmout se nad starou fotografií nebo se smát kreslenému vtipu. Takže ne, nechtěla bych si to s ním vyměnit, ani kdyby to šlo. Uvědomuju si, že různé druhy strachu patří k tomu, že jsem člověk, a ne pes. Ale stále přemýšlím o tom, jak být aspoň o trošičku víc jako on.

Takhle začíná moje knížka Jak jsem sebrala odvahu, kterou ode dneška najdete v knihkupectvích. Není to žádný návod, jak se nebát. Právě naopak – zkouším v ní popsat, jak sbírám v každodenním životě odvahu i přesto, že se pořád něčeho bojím.

Dočtete se v ní například…

  • jak jsem sebrala odvahu říkat ano i říkat ne
  • jak jsem zjistila, že se nemusím omlouvat, když mi někdo šlápne na nohu v metru
  • proč je lepší být sama sebou než být cool
  • co jsem se naučila díky tomu, že moje děti měly vši
  • v čem nas mohou inspirovat arogantní idioti
  • jak jsem sebrala odvahu nosit klobouk
  • jak jsem sebrala odvahu nemít samé jedničky

Obrovskou radost mi udělala obálka knížky od Lely Geislerové, nejen proto, že jsem na ní já (vidět se takhle na lvím hřbetu byl napoprvé docela šok), ale i proto, že na ní zachytila Seifertovu ulici jen kousek od mého domova.

Reklamy

9 comments

  1. Hurá hurá, moc gratuluju, hned po práci frčím do knihkupectví a díky Vám mi rychle uteče první den v práci po 14ti dnech volna…

  2. První knížku jsem dala mojí mamce, nejlepší kamarádce a jednu jsem si nechala. Dneska mi od Vaší druhé knížky opět přivezou 3 ks. Těším se na to a moc Vám děkuju! A přeju, ať nová kniha dělá radost Vám i čtenářům 🙂

  3. Vypadá výborně a už se nemůžu dočkat, až jí na dovolené otevřu. Gratuluju Báro a přeju hodně štěstí i prodaných výtisků!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s