Serendipita, farmářské trhy a kouzlo náhodných setkání

farmplumb

Když někomu vyprávím, jak jsem se seznámila se svým mužem, ráda začínám tím, že moje kamarádka Pavla kdysi dávno, když se šla zapsat v Praze na kolej, zavřela oči a naslepo zapíchla prst do seznamu možných spolubydlících. Tím začal řetězec náhodných setkání, na jehož konci jsme se potkali i my.

Z nějakého důvodu se mi to líbí víc než ta druhá verze, která je taky pravdivá: “Zrovna s nikým nechodil a seznámili nás kamarádi na jednom večírku.”

Představa, že v našem seznámení hrála roli nepravděpodobná náhoda, je pro mě nějak přitažlivější než ta, že setkání někdo zařídil a naplánoval. Věci, které se dějí jakoby samy, bez našeho záměrného přispění, mají určité kouzlo navíc. Asi jako když si ráno v koupelně pustíte rádio a zrovna hrají vaši oblíbenou písničku. Taky je v to v něčem ještě lepší, než když si ji najdete a pustíte sami.

Náhodná setkání mě okouzlují pořád, i ta, která jsou úplně krátká a neosudová. Třeba když se vracím z nákupu v Albertu a proti mě se řítí dvojčata Vašík a Vojtík a za nimi jejich máma Renata, moje sousedka, která bydlí za rohem, a přitom vím, že plánovaně se máme potkat až za tři dny na oslavě narozenin.

Myslím si ale, že náhodě můžeme jít kus cesty naproti – z jejího půvabu tím skoro neubude – třeba na místech, která náhodným setkáním přejí. Pro mě je tím místem farmářský trh na Jiřáku. Když se tam vypravím v sobotu dopoledne mezi desátou a dvanáctou, skoro určitě vím, že tam mezi bedýnkami se zeleninou, sazenicemi, domácími marmeládami a stánky s vínem někoho potkám a že tam zůstanu déle, než se na obyčejný nákup na trhu sluší. Ale stejně si tak setkání uchovávají jiskřivý kousek náhodnosti.

V angličtině pro tahle náhodná setkání existuje podivné slovo serendipity. Poprvé ho použil spisovatel Horace Walpole roku 1754, když se v dopise svému příteli zmínil o perské pohádce Tři princové ze Serendipu. Ti princové, píše Horace, „dílem náhody i své prozíravosti objevovali věci, které nehledali“.

„Dílem náhody i své prozíravosti“ – to je přesně ono. Ti princové prostě uměli jít náhodě naproti. A farmářský trh je to pravé místo pro každodenní serendipitu.

Advertisements

6 comments

  1. Díky za obohacení slovní zásoby o úžasné slovíčko. Musela jsem si jej vyhledat, tak neuvěřitelné mi přišlo. A běžím šťastnému setkání vstříc.
    Hezký den.

  2. Serendipita, to je ale krásné slovo! Vidím, že nejsem jediná, kdo si ho musel vyhledat ve slovníku, ale nyní už si ho budu do konce života pamatovat…

  3. Já jsem angličtinářka a slovo serendipita taky slyším poprvé :-)))) Moc pěkné slovo. A pěkný koncept. Nedávno jsem si vzpomněla na to, že něco „dostat“, neočekávaně, jako by náhodou, je právě podstatou „daru“. Že radost nám působí právě ta náhodnost, ne když si to vydupeme 🙂 I když pak můžeme zas zažívat radost z toho, že jsme uspěli, pravda -)))

  4. Když slyším slovo serendipita, vždycky si vzpomenu na film Paris when it sizzles s Audrey Hepburn.
    A jak tak nad tím přemýšlím, budu si ho muset zase pustit!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s