Jak vypadá dokonalý kompliment?

sunlight-in-a-cafeteria

„Vám to dneska sluší. Nechcete jít na kafe?“

Tohle mi řekl na mojí ranní cestě do práce chlapík, který postával před vietnamskou večerkou a dával si svého ten den (možná) prvního lahváče.

Na kafe jsem jít nechtěla, ale stejně mi udělal radost. Víc než to, rozzářila jsem se jako prskavka, žila jsem z jeho komplimentu celý den! Přestože nevím, jestli lichotka od umolousaného chlápka s lahváčem, který zevluje na ulici, se „počítá“ stejně jako kompliment od někoho hezčího nebo významnějšího. A přestože to možná říkal každé osobě ženského pohlaví, která šla okolo.

Komplimenty mi dělají radost i opačně – když se mi podaří nějaký pěkný říct někomu jinému. Myslím, že správně lichotit je umění, které má svoje pravidla. Nejlepší komplimenty jsou ty, které…

  • …jsou upřímné.Když chválíte něco, čemu sami nevěříte, zní to p
  • …jsou uvěřitelné. „Ty špagety jsou vynikající“ zní rozhodně uvěřitelněji než „to jsou nejlepší špagety, jaké jsem v životě jedl.“
  • …trefí se do něčeho, na čem tomu druhému záleží. Jak je z výše uvedené příhody patrné, na mě nejvíc fungují komplimenty flirtujícího charakteru. „Ta webová prezentace se ti moc povedla“ je samozřejmě prima. Ale když slyším „máš krásné oči“, jsem ochotná přehlédnout i fakt, že dotyčný má několik promile alkoholu v krvi nebo že to samé před pěti minutami řekl tamhleté blondýně u baru.
  • …jsou přesné. „Máš krásné zelené oči“ je ještě o něco lepší. Protože vím, že dotyčný se na ně opravdu kouknul.
  • …nesrovnávají. Asi nejhorší kompliment v životě jsem slyšela po jednom vystoupení na vysoké škole. Spolužák Zdeněk, v upřímné snaze mi říct něco pěkného, prohlásil, že jsem vypadala „trochu jako Martina.“ Kdyby řekl „trochu jako Audrey Hepburn“, bylo by to ještě docela milé. Ale přirovnávat mě ke spolužačce? Byť by to byla nejkrásnější holka z ročníku, kterou všichni milovali?!
  • …nejsou dvojsečné. „Nezhubla jsi?“ je dobře míněný kompliment, který je ale vždycky trochu podezřelý. „Takže předtím jsem ti připadala tlustá?“
  • …jsou zdarma. Tedy přicházejí od někoho, o kom víte, že za to nebude nic chtít.
Advertisements

17 comments

  1. Hezké čtení 🙂 Já rád dělám radost komplimenty… a když vidím jak potěší, to je pro mě odměna…

  2. Mně nejvíc potěší kompliment od ženských, kamarádek a kolegyň. Protože vím, že to myslí upřímně. Kdežto když mi ženatý kolega pošle mejl, že „Ráno v kuchyňce jsi byla nádhernáá, víš to?“, automaticky za tím vidím postranní úmysly. Jo,a úplně největší radost mám z komentáře typu: Najez se, jsi strašně vyhublá!

  3. Taky miluju komplimenty… cokoliv, co v člověku probudí radost… ten pocit, že si někdo všiml, že jsem pro někoho důležitá, že se mi něco povedlo. A jsem ochotná pro to odstínit i veškeré vedlejší úmysl, neupřímnost apod. Ten první okamžik je prostě opojný. A v tom prvním okamžiku je mi fuk, že pocit radosti by člověk neměl čerpat od lidí kolem sebe, nečekat, že nás někdo pochválí a teprve pak skákat do nebes. A už vůbec to nechci slyšet, i když je to pravda pravdoucí :-)))))

  4. nedávno jsem na to myslela i v souvislosti s úsměvem na potkání – taky nic nestojí a tomu naproti jdoucímu udělá radost a mě koneckonců taky. moc hezky a výstižně napsané.

  5. Krásný článek a děkuji za něj 🙂 Jen u „… jsou upřímné“ pak chybí kus věty 😉

    Mimochodem, libí se mi ty obrázky, které u článků míváte. To kreslíte Vy?

  6. Pokud někomu věnuji kompliment, není nic horšího, než když ho dotyčná druhá strana shodí:
    Např. „Máš moc pěkné boty/svetr/vlasy…“ a na to dostanu odpověď:
    „Tyhle? To jsou takový křápy, co jsem koupila ve výprodeji/ten svetr má žmolky/vlasy mám hrozný, musim ke kadeřnici.“
    Lidi, když už dostanete kompliment (tzn. někdo k vám cítí nějakou pozitivní emoci a překoná se a sdělí vám to a trochu otevře to svoje srdíčko), tak si toho važte jako Bára a aspoň poděkujte. Jinak je to jak facka a příště se na vás každý vykašle. A to by byla škoda.

  7. Před 15 lety mě statečně oslovil jeden mladý muž v trolejbusu. Řekl mi, že se mu líbím a jestli bych s ním někdy nezašla na kafe. Odpověděla jsem, že by asi manžel nebyl nadšen… Měla jsem celý den pocit 90-60-90. Radost mě přešla, když jsem zjistila, že bydlí ve stejném malém městě jako já – přistěhovali jsme se před krátkým časem. Od té doby hod párkrát do roka potkám a je mi to docela trapné, zrovna jako jemu, evidentně.

  8. Ja som raz dostala vtipny kompliment.. Typek na mna cely vecer pozeral.. Potom sa ku mne dostal blizsie.. Rozpravali sme sa.. a dival sa mi hlboko do oci.. a vypadlo z neho: „Mas krasne okuliare!“ … 😀 😀 😀

  9. Miluji komplimenty, tak jako každá správná ženská .. jak píšeš, je mi docela jedno, od koho přicházeji .. Nedávno, když jsem šla za mamkou do ordinace, kde děla sestřičku, mi jeden její pacient řekl, že mi to moc sluší.. Mamka mi sice pak říkala, že je to tak trochu pošuk, ale i tak jsem z toho byla nadšená 😀
    A vzhledem k tomu, že vím, jak na mě komplimenty působí, snažím se je vracet.. Nemám problem říct slečně, která mi prodává ve stánku punč, že má krásný kabát.. A věřím, že když jsem jí to tehdy řekla, hned se jí v té zimě radostněji prodávalo 🙂

  10. Super článek. V dalším vašem článku hovoříte o tom, že si myslíte, že naši předci nebyli chytřejší, než my. Také si to myslím. Ale byli vychovanější a džendlmentnější (i když často strojeně).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s