Kniha Mé dětství v socialismu (ve které je i moje povídka) vychází už v pondělí!

Já a můj děda na 1. máje 1978.

Já a můj děda na 1. máje 1978.

Vzpomínky jsou pro mě určitě způsob, jak být šťastnější. Dokonce i ty trochu divné, bizarní a maličko děsivé, jako jsou vzpomínky na prvomájové průvody, branná cvičení s igelitovými pytlíky na nohou a sběr radioaktivních léčivých bylin pár dnů po výbuchu v Černobylu. Kniha Mé dětství v socialismu je takových vzpomínek plná. Mám radost, že můj příspěvek se v ní mohl objevit vedle takových autorů, jako je Daniela Fischerová, Michal Horáček, Alexandr Mitrofanov nebo Iva Pekárková.


Snímek obrazovky 2014-11-06 v 12.37.26

Když mě autor projektu Ján Simkanič oslovil, byla to pro mě záminka začít se hrabat v krabicích se starými vysvědčeními, fotkami, pohlednicemi a přáníčky… a našla jsem svůj deník z let 1982-1983, z doby, kdy mi bylo něco mezi osmi a deseti lety. Byly to dva roky, kdy mi umřeli oba dědečkové a zúčastnila jsem se asi tisíce pionýrských shromáždění, partyzánských samopalů a lampionových průvodů. Z deníku je jasné, že mi vůbec nedocházelo, jak je to všechno divné…

7. května 1982

7. května 1982

2. dubna 1982

2. dubna 1983

1. května 1982

1. května 1983

Moje povídka v Mém dětství v socialismu se jmenuje Olga Hepnarová, Edgar Allan Poe a zadek Tomáše Hanáka. Proč, to si přečtěte až v knížce. Už teď ji najdete v knihkupectví Kosmas nebo Neoluxor.cz a od pondělí i v kamenných knihkupectvích.

A navíc! Příští úterý 11. listopadu v 19 hodin se můžeme potkat na autogramiádě rekordního počtu autorů v kavárně Era svět na Jungmannově náměstí v Praze.

Advertisements

5 comments

  1. Práve som začala ľutovať že som si v detstve nepísala denník!!! 🙂 Ale teda aj tieto Vaše zápisky mi rozveselili deň! 😀 Deti sú neuveriteľne prirodzené a úprimné a majú načisto svojský pohľad aj na tie najvážnejšie udalosti… :))) Ďakujem za tento článok, vážne :))))

  2. „A na závěr musim dodat,ze máma si na ten obřad vzala černou perelínu a vypadala strašidelně.“ perfektní! 😀

  3. Moc pěkné počtení – tady u vás na blogu. Jen snad změnit popisek pod fotkou s dědečkem, vždycky mi rve oko (případně ucho), když se „já“ objevuje na prvním místě. 🙂 „Můj dědeček a já“ zní rozhodně více společensky únosně. 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s