Mých 11 nejoblíbenějších výmluv, proč to nejde

painreceptors
Před pár dny jsem na narozeninové oslavě seděla vedle jedné vzdálené známé. Potkala jsem ji už víckrát, ale tentokrát jsem se s ní poprvé opravdu dala do řeči. Vypadala nešťastná, unavená a skleslá. Mezi sousty řízku mi postupně sdělila, že je nešťastná, protože

  1. je tlustá,
  2. nemá kluka,
  3. bydlí v Sokolově.

Pak si od kamarádky, která se mihla kolem, půjčila úžasnou extravagantní čelenku s ptáčky a s peřím, vyzkoušela si ji a zalitovala, že ona nic takového nosit nemůže, protože by v tom vypadala jako blázen. A když někdo někomu u stolu řekl „tobě to sluší,“ posteskla si, že tohle jí už hodně dlouho nikdo neřekl.

Na každého, kdo prošel kolem, hodila beznaděj jako tlustou deku. Bylo mi jí líto a cítila jsem se  provinile, protože ve srovnání s tou žalostnou litanií o trpkém životním údělu jsem si připadala jako rozmazlená hollywoodská hvězda s deseti milenci a vilou v Beverly Hills. A taky mě trochu štvala.

Ale pak jsem si uvědomila, že já to dělám taky. Pokud se rozhodnu, že něco nejde, umím si pro to najít skvělé výmluvy. Neprůstřelné důvody, se kterými se zdánlivě nedá nic dělat. Nevyvratitelné argumenty dokazující, že mi prostě nezbývá nic jiného než se litovat. Moje nejoblíbenější jsou tyhle:

  1. Mám moc práce. / Nemám čas.
  2. To není nic pro mě.
  3. To by příšerně naštvalo mého muže.
  4. Stejně bych to nedotáhla do konce, tak proč to vůbec zkoušet.
  5. To je moc nahonem. Musím si to napřed promyslet.
  6. Už jsem to jednou zkoušela a vůbec mi to nešlo.
  7. Ty si to představuješ jak Hurvínek válku. Není to takhle jednoduchý.
  8. A kdo mi pohlídá děti?
  9. Zítra jdu k zubaři / za týden mám uzávěrku / za měsíc musím platit daně / takže tohle mi stejně nepomůže.
  10. Můžu s tím přece začít někdy později.
  11. Když to nedopadne dobře, budu na tom ještě hůř než předtím.
Advertisements

7 comments

  1. Koukám, že výmluvy máme celkem podobné 🙂
    Až na děti, ale v té „už jsem to zkoušela“ a „nedotáhla bych to do konce“, ty jsou u mě opravdu časté 🙂
    Ale ono když člověk často něco nedotáhne do konce, tak ho to potom opravdu hodně demotivuje a bojí se, že mu další pokus o něco podkope sebevědomí už nenávratně.

  2. 7 a 10 :-)) Všechno je strašně těžké (takže si to také musím dost důkladně rozmyslet… ono to třeba do té doby vyšumí, nebo to bude lehčí… což stejně nebude). Takže nejlepší je nechat na zítřek, co mohu udělat dnes. Však ono se z toho nestřílí… 🙂

  3. I wanted to thank you for this fantastic read!! I definitely loved every bit of it.
    I’ve got you saved as a favorite to look at new stuff you
    post…

  4. S tím Hurvínkem jsi mě maximálně pobavila, to byla vždycky oblíbená výmluva mojí mámy 🙂 Vůbec ji v tom všem dost slyším, hlavně „to je moc narychlo“. Máma je totálně opak impulzivního člověka a když ji někdy horko těžko k nějaké impulzivitě donutím (i třeba jen jít jen tak z hecu na oběd do restaurace, i když není žádnej speciální den), tak je jako vyměněná a myslím, že jí to hodně svědčí. Její život by vypadal hodně jinak, kdyby to dělala častěji a těch výmluv nechala. Tak se snažím si ji v tomhle brát za odstrašující příklad a svoje neprůstřelné výmluvy nemilosrdně kosit. Ne že by to šlo vždycky, ale jak si to začneš uvědomovat, je to snazší.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s