Co mi dělá radost: poslouchat někoho, kdo si zpívá se sluchátky na uších

2013-10-21-ClearAsDay

Ráda si zpívám nahlas se sluchátky na uších. Šplhám do závratným výšek s The Queen, vyřvávám s Načevou nebo se jako Bridget Jones dojímám sama nad sebou při All by Myself. A hlavně si užívám pocit, že mi to zpívání opravdu jde, který mi mohou poskytnout právě jen sluchátka s hudbou puštěnou hodně nahlas. Skoro se neslyším, jenom cítím, jak napínám hlasivky, takže mi můj zpěv připadá dokonalý. Můj hlas se mi zdá stejně mohutný a neochvějný, jako bych byla Tina Turner nebo Adele. Zpívání občas doprovodím patetickým gestem – nejradši mám takové to rozpřažení rukou kupředu směrem k neviditelnému publiku, které mi v extázi naslouchá – a tetelím se v pocitu dokonalého souznění s hudbou.

Stejně tak mě ale baví poslouchat někoho jiného, kdo si právě zpívá se sluchátky. Moje dcera Betynka to dělá skoro pokaždé, když jedeme autem. Nejčastěji si zpívá tohle:

IMG_1143

Její zpěv se sluchátky se skoro nedá vydržet. Jsou to ty nejfalešnější zvuky na světě, navíc vypouštěné jen útržkovitě, protože místy v písničce nerozumí slovům nebo je zpěvák na ni moc rychlý. Zkrátka, zpívá stejně příšerně jako já.

A přece mě baví ji poslouchat. Protože vím, že ty krákoravé útržky zpěvu, vypouštěné do vzduchu, jsou ve skutečnosti jen vnějším odrazem dokonalého vystoupení na neviditelném pódiu, po kterém následuje potlesk nadšených davů.

Je to trochu voyerský zážitek, pozorovat člověka, který si zpívá se sluchátky na uších. Místy mám pocit, že mu až neslušně nakukuju do soukromí. Jako bych ho tajně pozorovala při svlékání. Přistihnete někoho ve chvíli, kdy je jenom sám se sebou a je tak trochu bezbranný. Ale stejně neodolám a poslouchám. A úplně ho na tom neviditelném pódiu vidím.

Reklamy

5 comments

  1. No, myslím že včera jsem na FB sdílela fotku o tom, že mi přijde praštěné, jak všichni chodí s těmi sluchátky na uších. Ponoření sami do sebe, v uších hudbu, v ruce mobil, nevnímají, neslyší, nevidí. Jak ty opičky :-))))) Přijde mi to, že je to zrovna onen projev extrému, který je už fakt extrém… na druhou stranu je tu ovšem ta možnost nechat se naladit hudbou, sám zpívat (a bez zábran). A zahozením těch mp3 a mobilů s hudbou a sluchátky bychom zase o tuto možnost mohli snadno přijít. Ve středu jsme byli poprvé s manželem na koncertu mé kamarádky, která zpívá a hraje v jedné skupině hrající keltskou hudbu. A ta holka, jinak taková nesvá, zavírala oči a prožívala ten zpěv, ty emoce, naplno… a pak zas jen tak plaše koukala… co asi o sobě dala najevo 🙂 Zpěv má úžasnou moc… a ona má úžasný hlas 🙂

  2. Uff.
    Mně zatrnulo, když jsem viděla úvodní obrázek, jak se mohutné čelo lokomotivy sugestivně přibližuje k nic neslyšícímu člověku s hudbou ve sluchátkách.
    A text se pak týkal hudby ve sluchátkách,ale ne železničních kolejí… a proč tedy ten obrázek? Proč mi nebyl příjemný:
    Existuje totiž mezi námi jeden blogger, jehož skvělý šestnáctiletý syn takhle jednou před pár lety šel jako obvykle na vlak – a ten ho přejel. Protože kluk měl sluchátka v uších.

  3. Se sluchátky moc často nezpívám, ale velmi často zpívám takhle naplno v autě. Je to jen můj uzavřený prostor a mám pocit, že mě nikdo neslyší. Takové Zvonky štěstí, kde zvládám i Káju i Darinku, jsou mým vrcholným číslem. Bohužel si dost často neuvědomuji, že stojím v koloně a že mám otevřené okno :o)

  4. Celou tu chvíli kdy jsem čelt článek jsem se culil jako malý dítě. Přijde mi až neuvěřitelný jak se ve vašich článcích dokážu najít. Téměř každý druhý článek vyjadřuje moje vlastnosti i chování. Většinou pak nadšeně ukazuji články mému okolí, ale ti se na mě dívájí a nechápou proč se kolikrát smíchy až za břicho popadám.
    Miluju tenhle blog !!!

  5. Dobrý den,
    obracím se na Vás s prosbou. Na Vašem blogu u příspěvku „Radši se netěš“ …. je připojený obrázek girlinwindow. Zaujal mě až tak, že bych jej chtěla mít v podobě nějakého tisku či plakátu. Nemůžu jej však dohledat. Nevíte, kdo je jeho autorem?
    Mějte se hezky

    S pozdravem
    Hana, občasná čtenářka Vašeho blogu, naturelu melancholického, těžko zvládající realitu

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s