„Radši se moc netěš.“ Je to dobrá strategie, jak předejít zklamání?

 

girlinwindow„Radši se moc netěš,“ říkám si občas, když se přede mnou v budoucnosti vynoří lákavý příslib něčeho, co zatím není jisté. Nechci si dělat velké naděje, abych pak nebyla zklamaná. Bublající radost a těšení nacpu do šedivé igelitky, oblepím izolepou a zakopu někam pod gauč. Radši. Protože mi připadá, že čím větší těšení, tím větší zklamání, když to potom nevyjde.

Jenže ono to právě takhle moc nefunguje.

Bývalá (ne moc úspěšná) herečka Tina Gilbertson takhle vypráví o tom, jaké to bylo, když chodila na konkurzy a ucházela se o divadelní role:

Když jsem měla pocit, že se mi konkurz povedl, radši jsem o tom s nikým moc nemluvila, anebo jsem své šance získat roli ležérně shazovala. Snažila jsem se myslet na něco jiného. A když jsem se přistihla, jak sním o tom, že mi můj agent přece jen zavolá, rychle jsem ty představy utnula.

Většinou se mi nakonec nikdo neozval, nebo mi jen dali vědět, že se rozhodli „vydat jiným směrem.“

A kdykoli jsem tu roli nedostala, byla jsem zklamaná úplně stejně, bez ohledu na to, jak moc jsem se snažila zkrotit své nadšené očekávání. I když jsem se usilovně pokoušela nedělat si žádné naděje, zklamání přišlo stejně.

Když jsem naopak roli získala, úspěch byl podbarvený spoustou jiných pocitů, už to nebyla ta čirá radost a vzrušení.

Tak jsem se naučila užívat si těšení i na věci, které se možná nestanou.

Myslím, že snažit se uchránit před zklamáním tím, že se nebudeme moc těšit, je podobné, jako když se snažíme radši se moc nezamilovat, když nevíme, jestli nás ten druhý bude chtít. Vyškrtnou ze života negativní pocity znamená vzdát se zároveň i těch pozitivních.

Dostala jsem od svého táty ke čtyřicátinám výjimečný dárek: máme spolu jet na týden do New Yorku. Dozvěděla jsem se to loni v listopadu a cesta se má uskutečnit v červnu. „Radši se moc netěš,“ říkala jsem si ze začátku. „Je to za dlouho, může se stát spousta věcí.“

Teď už sice máme koupené letenky, ale ano, pořád se může stát spousta věcí, které cestu překazí.

No a co, říkám si. Plánování, listování v průvodcích, staré filmy Woodyho Allena a epizody Sexu ve městě, to všechno dohromady je moje dlouhé těšení. A těšení do New Yorku je skoro stejně skvělé jako cesta samotná.

 

Advertisements

17 comments

  1. Hmmm, toť otázka. Asi závisí na tom, zda se na to své přání upínáme a to, že se nesplní, nás opravdu zklame. Nebo jestli si prostě jen užíváme vědomí něčeho hezkého, která nám dělá radost, ale to, zda se to naše přání nakonec splní, nebo ne, pro nás zas až tak moc neznamená. Možná nás neúspěch zamrzí, ale nakonec velmi rychle dokážeme poznat, že je vše v pořádku i tak. Vzhledem k tomu, že i radost ze splněného přání velmi rychle vyprchá a my si budeme zas přát něco jiného, proč se o tu radost z těšení připravit??? Podle mě to jen chce nic nepřehánět :-)))

  2. Zajímavé počtení. Dlouho jsem nevěděla, jak s těšením naložit, protože „radši se moc netěš“ je taková mantra, co říkají všichni včetně nás.
    Ale nakonec se těším na tu změnu, na samotný start. Většinou se to další, co následuje, vyvrbí úplně jinak. A díky jistý předpřipravenosti si to člověk užije i za jiných okolností. Alespoň moje zkušenost. 🙂

  3. On k tomuto poznání asi musí každý dojít. Já si těšení náramně užívám, přestože jsem založením pesimista. Bez těšení se na něco bych snad ani nemohla žít. Nemohla bych si koupit dovolenou na last minute. Nadělujeme si vždy srpnovou týdenní dovolenou k vánocům a tak máme 8 měsíců těšení a plánování před sebou. Zatím to vždy vyšlo. … No a pokud to jednou nevyjde, teprve budeme plakat.

  4. No, přečetla jsem si ten článek 2x. A já se prostě bojím těšit, Pokud člověk nespoléhá jen sám na sebe, je tolik věcí, co se může podělat, že je pro mě snažší se moc netěšit. Nerada se cítím slabá a zklamání mě oslabuje. A ano, je pravda, že jsem v podstatě potlačila spoustu emocí – pro jistotu:( no a po napsání tohoto komentáře, bych se nad sebou asi měla trochu zamyslet.

    1. Jak se zpívá – život je takovej a jinej nebude.. 🙂 prostě bysme si měli užívat všechno, a brát to jak to leží a běží. Vyšlo to? tak super! nevyšlo? no, co se dá dělat. Hodně štěstí 🙂

  5. Taky jsem se jeden čas bála těšit. Pak mě to přešlo, protože i to je krásné. V některých věcech jsem sice stále pesimista, ale v jiných se řídím dokumentem Tajemství. Ten vlastně říká, že tím, když na danou věc myslíme, tak si ji vlastně přitahujeme do života. Což je zajímavá teorie, sice to nemůže jít vždy, ale když už, tak už. Nejhorší je, podle mě, se těšit, ale vlastně si to zakazovat, cpát tam ty negativní myšlenky. Vyjde z toho jakýsi mišmaš a v hlavě má pak člověk bordel.

    1. Naprosto s vámi souhlasím. Někdy je to těšení lepší než akce sama. Mé životní heslo bylo : když může něco dopadnout špatně, může to stejně tak dopadnout dobře!

  6. Hezký článek. Na zamyšlenou. Někdy mi přijde, že když se nechci z něčeho těšit, protože co kdyby to nevyšlo, tak je to jako bych nepřímo odvolávala tu věc, událost, o kterou stojím. Jakože když to nevyjde, že si za to můžu sama, protože jsem si říkala: co když to nevyjde 🙂 a přivolala to.

    1. Ano, mám to podobně. Nesmím na to myslet negativně. Takže se pokaždý těším na plný pecky a i když to nevyjde úplně, tak to těšení vždycky za to stojí! Aneb cesta je někdy lepší než cíl.

  7. „Vyškrtnou ze života negativní pocity znamená vzdát se zároveň i těch pozitivních.“
    Tak s týmto súhlasím. Už to samotné tešenie má zmysel. Potom je onen zážitok, na ktorý sme sa tešili o čosi (o čosi podstatné) bohatší.

  8. Loni jsem dostala ke čtyřicítce výlet do Paříže. Jely jsme tři kamarádky.Náramně jsme si to užily, včetně těšení se. Neumím nic na půl.Takže i když bych možná někdy měla trochu brzdit, stejně se neudržím a těším se jako blázen.

  9. Připomněla jste mi knížku Jak si správně přát od Pierra Franckho (nevím, jak jeho jméno správně vyskloňovat). Když si budeme říkat: „Radši se moc netěš, co kdyby to nevyšlo“, tak to potom skutečně nevyjde. Vesmír na nás totiž vždycky odrazí stav naší mysli. Naopak když se na něco těšíme a žijeme přesvědčením, že se to vydaří, skutečně se to potom vydaří.

    1. Vanilko, to je skvělá knížka, mám ji moc ráda. Od té doby, co jsem ji četla, se mi úplně změnil život. Těším se, ba co víc, podporuju se v těšení a dokážu už i myšlenkově nastolit stav jako kdyby se daná věc už děla. Navíc skvěle funguje i „parkovací anděl“ a spoustu dalších věcí. Holt ty vesmírné zákony fungují pro všechny, pro ty, co se těší, i pro ty, co se netěší. A každý má to, co si přeje 😉

      1. Máte pravdu. I já jsem našla cestu ke svému parkovacímu andělovi. Jinak řečeno jsem se „smířila“ s myšlenkou, že nějaké to parkovací místo vždycky najdu a že nemá cenu se stresovat vidinou, že nebudu mít kde zaparkovat. Bohužel ještě se mi nepodařilo sama sebe přesvědčit o tom, že například vyhraju auto v nějaké soutěži. Nebo třeba dát výpověď v práci a „vědět“, že v blízké době vyhraju milión v loterii. Asi musím ještě trénovat 🙂

    2. Pierra mám také načteného, to je moc milé a optimistické čtení! Díky němu jsem si zpětnou analýzou uvědomila proč se mi spousta věcí v životě stala, jak dobrých, tak nedobrých, a vím, že jsem si to vždycky řídila sama. To je prostě osvobozující pocit – nezávislost.
      Taky jsem si vybavila ten pocit – předtuchu, který jsem mívala když jsem si přála něco vyhrát (letenky, 500,- poukaz), a snažím se si ho vždy při přání vybavit. Připadám si jako Harry Potter a jeho šťastná myšlenka ve třetím díle 😀
      Zatím nejposlednější přání – peníze – a šup, o týden později jsem dostala v práci dá se říct jen tak přidáno! a ještě jako bonus dostanu vyplacené peníze, se kterými jsem nepočítala, prostě – super!

  10. Všechny knížky od Pierra F. jsou skvělé a hlavně ty přání skutečně fungují!
    S parkováním už také nemám problémy a hlavně mi vyšlo mé přání – nové auto za hubičku a staré auto prodat za peníze, které jsem si stanovila na začátku prodeje. Všichni si ťukali na čelo, že mám tu troufalost, já jsem nepochybovala a dosáhla si svého.
    To splnění potěší a zase se mám na co těšit 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s