Číst Prousta, milovat Bergmana, žít na hausbótu, učit se švédsky… Opravdu to chci, nebo si jenom myslím, že bych to měla chtít?

the-seventh-seal-chess-game

  • Chtěla bych si přečíst Hledání ztraceného času.
  • Chtěla bych znovu vidět všechny filmy Ingmara Bergmana.
  • Chtěla bych strávit tři týdny o samotě v Irsku v kamenném domečku na pobřeží rozbouřeného moře.
  • Chtěla bych být duší každého večírku a o půlnoci tančit na stole.
  • Chtěla bych nějakou dobu žít na hausbótu.
  • Chtěla bych si do práce dělat k obědu vlastní zeleninové saláty a své rodině vařit kreativní večeře podle těch krásných cizojazyčných kuchařek, co mám doma.
  • Chtěla bych zpívat ve sboru.
  • Chtěla bych chodit běhat každý den a minimálně jednou týdně jít na jógu.
  • Chtěla bych se naučit ještě jeden cizí jazyk, asi švédštinu.
  • Jo, a dlouhé podzimní večery bych chtěla trávit pletením dlouhých barevných šál, které pak budu nosit a budou mi vlát kolem krku.

Tohle všechno bych chtěla, ale ve skutečnosti to nikdy neudělám. Samozřejmě mám po ruce vysvětlení: pro samé povinnosti na to nemám čas. Ale někde vzadu v hlavě zároveň vím, že to není tak úplně pravda. Na to, co doopravdy chci dělat, si totiž čas nakonec vždycky najdu. Ve skutečnosti vím, že Hledání ztraceného času mě moc nebaví. (Zkoušela jsem to víckrát a vždycky jsem skončila už u Světa Swannových.) Že Bergmanovy filmy jsou na mě moc pomalé a mlčenlivé. Že v Irsku bych o samotě vydržela možná tak přes víkend, že na stole se tančit stydím a švédštinu k ničemu nepotřebuju. Nejsou to nesplnitelná přání, to jenom já si je vlastně splnit nechci.

Proč si tedy namlouvám, že bych tyhle věci chtěla? Nejspíš proto, že bych sama sebe ráda viděla jako čtenářku Prousta, milovnici Bergmana, tanečnici na stole a osamělou cestovatelku po Irsku. Mému skutečnému já ale tyhle činnosti moc nesedí. Zřejmě si tyhle chiméry udržuju jako sny o alternativním životě, o někom, kým bych ráda byla, ale nejsem a asi nikdy nebudu.

Věci, které doopravdy chci dělat, totiž poznám velmi snadno: dělám je. Pokud možno hned teď.

Když mě napadlo, že bych chtěla chodit do kurzu kreslení, trvalo mi asi dva dny, než jsem jeden našla a přihlásila se tam. A když jsem si chtěla přečíst Padesát odstínů šedi, šla jsem si pro ně do knihkupectví hned nazítří.

Advertisements

18 comments

  1. To je hodně zajímavé. Mám také spoustu různých představ a snů, které pořád nějak nedělám a nedělám. Ale když je proberu jeden po druhém, vždycky jsou to věci, o kterých mohu říct, že k mému skutečnému Já rozhodně sedí. Jen prostě na ně buď ještě nepřišel ten správný čas. Nebo možná nikdy nepřijde. Jak říká manžel: život je otázka priorit. Takže moc se mi nechce věřit, že někde ve Vás ta osamělá, pomalá a mlčenlivá a zároveň hopsající po stole (? tedy kde v tomhle hledat souvislost???:-)) není… někde na té nejsymbolističtější, nejabstraktnější rovině. Touha vyrovnat něco, co obvykle projevujete navenek? No, ví Bůh :-))) Možná je to všechno úplně jinak a to nejlepší je se nad tím jen pousmát 🙂

  2. No a pak jsou ale ještě věci, které dělat nechci, ale kdybych je dělala, pomohlo by mi to být a dělat, co chci… Např. chci mít energii a cítit se dobře – to fakt strašně chci, ale vede k tomu jen to, že budu chodit včas spát, cvičit a zdravě jíst – a já tak miluju čokoládu (a vim, že mi nedělá dobře). Hm:)

  3. Na gymplu jse jako správná pozérka četla (nebo spíš s sebou viditělně tahala v MHD) knihy, které mě nebavily ani nezajímaly – Kanta, Nahý oběd a tak podobně. Ta úleva po třicítce, když jsem se přestala stydět za Pratchetta a Ordinaci!

  4. to je přesný, jako já s italštinou (drtila jsem se před dovolenou a říkala si, že fakt v té Itálii zkusím mluvit italsky), ovšem italové jak mně slyšeli koktat mě chtěli pomoct a začali vždycky anglicky, takže plán nevyšel. A těch věcí, co bych chtěla a nikdy je neudělám je fakt moc, zrovna včera po festivalu outdorových filmů mě těch „touh“ přibylo snad dalších 10 a přibývají pořád dál :o)) Hlavně, že podporuju své děti a říkám jim, když něco chtějí a´t to určitě zkusí, že to dokážou (a já se pak aspoň třeba svezu na jejich malém nebo velkém úspěchu a budu mít strašnou radost, že se jim něco povedlo, protože já přes svoji pohodlnost tohle nikdy nedokážu :o))

  5. Taky mám v záloze tenhle alternativní život. Ale pořád naivně věřím, že si ho jednou splním. Jen se už konečně rozhoupat :)) Zatím mám pocit, že vším, co dělám tak trochu prokrastinuju :o)

  6. Proust je skvely, neni pro kazdeho. Kdo pracne louska Svet Swannovych skutecne nemusi pokracovat, nema na to. Muzes cist Prousta i Padesat odstinu sedi, to je teprve ta prava dospelost. Hrat si na povznesenou nad sny z tebe lepsiho cloveka neudela.

  7. Hohó, z toho výčtu můžu říct, že jsem jen jedno – duše večírku, co o půlnoci tančí na stole nebo jinde… ale to stačí párkrát. A stačí uplést pár dlouhých šál a to už jsem tayk zmákla. Severské filmy mi nikdy neseděly, nevyhledávám je, vlastně je nesnáším a netajím se tím. Nápravu zjednat nehodlám, klidně je zůstanu nesnášet a nebudu si proto připadat horší než jejich obdivovatelé.
    Chtěla jsem se naučit sánskrt a však jsem taky podnikla kroky – hledala kurzy a objednala si učebnici. Jenže ta nikdy nepřišla. Tak mě to přešlo a už seznam kýžených tužeb nemám. Buď realizuju, nebo je ve skutečnosti nechci – jak článek praví.

  8. … nojo, jenže v tom je zas jiné riziko: že člověk vyhodí peníze jen tak,
    Před rokem jsem zatoužila po baskytaře. A šup – aopatřila jsem si ji se vším potřebným. A ani na ni nehraju. V lednu jsem se přihlásila na jógu a předplatila si celé pololetí. A šla jsem ta jen jednou.

    Člověk si nevybere 🙂
    Možná je nakonec lepší ty neuskutečněné sny mít, vědět, že slouží k neuskutečnění a jako k takovým k nim přistupovat. Nemíchat to.

    Díky za inspiraci.

  9. Dlouhé šály, které by nosili všichni mí známí, protože by se jim líbily. Jo a taky se někdy podívat do Irska, Švédska, žít nějakou dobu někde mimo Čr, ale sama trošičku vím, že se bojím, protože angličtina není můj kamarád. Jo a taky bych si chtěla přečíst Tolkiena, ale jeho knihy jsem vždy odkládala. V článku se prostě neuvěřitelně vidím, jenže narozdíl od tebe si neuvědomuji, jestli to doopravdy chci a nebo je to jen jakési ‚přání‘, protože takové lidi obdivuji. 😀

  10. Jo, ve sboru jsem chtěla zpívat – a zpívám. Severské jazyky mě přitahovaly – a už pár let dokonce překládám z norštiny. Spoustu toho ostatního jsem dělala a teď po večerech místo pletení šál šiju trička z merina, aby moje dcera měla v čem chodit do lesní školky…
    Vlastně jsem asi šla opačným směrem – ta mlčenlivá cestovatelka, oduševnělá čtenářka a vytrvalostní běžkyně, to už jsem všechno byla. Teď jsem máma od dvou dětí. A dost často mám pocit, že kdybych to první neopustila, nemohla bych se stát tím druhým.
    Tiše doufám, že cesta povede i nazpět, ale vím, že zrovna teď na tu druhou polohu není v mém životě místo.

  11. Taky se chci naučit švédsky, přečíst všechny Klausovy spisy (moje úchylka, pardón), naučit se pořádně fotit, dohrát do konce aspoň jeden houslový koncert, napsat knížku…
    Akorátže pořád si ve své naivitě pořád nalhávám, že „jednou, až budu mít víc času..“ Přitom vím, že víc času než teď na vysoký asi nikdy nebude. Ale třeba se zázraky dějou, cojávím.

  12. Mozna nemusite videt vsechny Bergmanovy filmy (ne vsechny se take povedly), ale vychutnat si jen par svych oblibenych. Co si pripravit jeden na shlednuti?

  13. Taky mám několik takových věcí….chtěla bych být dobrá v aerobiku, chtěla bych uběhnout 10 km, chtěla bych být vdaná (ale to asi zas tak neovlivním, že, maximálně z půlky), chtěla bych si najít trvalou práci. Ale vlastně ve skutečnosti nechci, já tomu říkám, že „málo chci“. A tím si to por sebe odůvodním. Až budu hodně chtít, půjdu, a udělám to. V rámci možností.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s