Proč je tak těžké vyhodit knihu?

pile-of-bookVyhazování věcí, které se doma hromadí, je zvláštní způsob, jak být šťastnější. Většina věcí jako by měla jakousi vlastní vůli, kterou se vyhození vší silou vzpírá. Ať už je to zmrzlinovač, který jste tři roky nepoužili a jen zabírá místo ve skříňce pod dřezem. Nebo keramický svícínek, který jste koupili na dobročinném bazaru ve školce jen proto, že vám bylo blbé nic nekoupit. Anebo hromada odstřižků látek, které se už celá léta tváří, že se jednou na něco budou hodit (a ta chvíle pořád nepřichází). Když se je chystáte odnést do kontejneru, upírají na vás (neviditelné) oči a šeptají text z písničky Zdeňka Svěráka: „Neopouštěj staré známé pro nové!“ Snaží se ve vás vzbudit pocit viny a pochybnosti, jestli vám to potom nebude líto.

Ale když vydržíte a odoláte jejich citovému vydírání, odměnou vám je nejen kousek uvolněného místa, ale hlavně neočekávaný pocit úlevy. „Říká se, že nevlastníme své věci, ony vlastní nás,“ napsal Fredric Neumann, ředitel Centra pro léčbu úzkosti a fobií newyorské nemocnice White Plains. „Za to, že něco vlastníme, vždycky platíme nějakou cenu: hledat místo na zaparkování auta, odnášet diamantový náramek do sejfu v bance a potom pro něj zase chodit, když si ho chcete vzít, mít tolik bot že už ani nedokážete najít ty, které opravdu chcete…“ Tentýž lékař vzpomíná na pacienta, který byl v posledním stadiu nevyléčitelné nemoci, věděl, že umírá, a přesto trval na tom, aby jeho sestra odnášela domů plastové příbory, které dostával ke každému jídlu. Bylo mu líto je vyhodit.

Jeden druh věcí ale pokusům vyhození vzdoruje ještě zarputileji než plastové příbory, keramické svícínky nebo zmrzlinovače. Jsou to knihy. V ložnici máme všechny čtyři stěny pokoje – všude tam, kde nejsou okna nebo dveře – obestavěné knihovnami, sahajícími skoro až do stropu. Vejde se tam asi tak 1500 knih. Mělo by to stačit. Ale nestačí. Pokaždé, když přineseme domů nějakou novou, musíme ji násilím vtěsnat do poličky anebo provizorně uložit na vršící se hromadu vedle nočního stolku.

Samozřejmě, že z těch 1500 knih drtivou většinu tvoří ty, o nichž s naprostou jistotou víme, že je už nikdy v životě nebudeme číst. Přesto se jich z nějakého důvodu nedokážeme zbavit. I kdyby to byla příručka zdravovědy z 50. let, náborová brožura Svazarmu nebo podřadná detektivka, koupená v trafice cestou na plovárnu, knihy se dovedou tvářit, že jsou něco víc než ostatní obyčejné věci. „Jsme vznešené! Představujeme duchovní hodnotu!“ přemlouvají vás, když se je snažíte zanechat u kontejneru s tříděným odpadem (i kdyby šlo o kuchařku Jiřiny Bohdalové nebo romány Báry Nesvadbové). Už se mi párkrát stalo, že jsem pár knih – především těch dětských, řádně ohmataných – takhle přinesla od popelnic zpátky, protože jsem prostě nesnesla pocit, že je tam musím nechat.

A i když to dokážu, uvolněné místo v knihovně nikdy nemá dlouhého trvání. Můj muž má totiž zvláštní zalíbení v nacházení starých věcí u kontejnerů. Především knih.

Advertisements

15 comments

    1. Taky jsem chtěla doporučit Městskou knihovnu. Problém je, že se tam zároveň dá najít spousta zajímavých knih, které odložili jiní čtenáři 🙂

  1. V životě bych nevyhodila žádnou knihu do kontejneru, vždycky je dám k dispozici dalším případným čtenářům, třeba i tím způsobem, že je rozložím na stoleček v chodbě, kudy se jde k našemu „venkovskému lékaři“…většinou během krátké doby zmizí. Jinak mám stejný problém jako Šárka, neustále si nosím domů další a další vyřazené knihy z knihovny, dnes přibyly další tři, po pětikoruně…:-) Knížky miluju, nedovedu si život bez nich představit…

  2. so true. Do kosa je mi to luto vyhodit, kniznice ich uz tiez vacsinou nechcu. Nastastie som spoznala organizaciu Domov zachranenych knih, ktora sa o tieto nechcene knihy vie postarat.

  3. Moje maminka měla nápadníka, který ji zazásobil několika knihami z kontejnerů. Dvě z nich jsem už s úspěchem použila do seminárních a bakalářských prací, protože jsou to publikace z první republiky a všichni padají na zadek, když z nich cituju 😉 Jinak všechno od toho pána (bohužel už není mezi námi a tak knihy nikod nezachraňuje) používám dost často.

  4. já jsem na tom podobně, vyhodit knížku nebo ji nějakým jiným způsobem znehodnotit, to je pro mě nepředstavitelná záležitost. Plánuji rekonstrukci bytu a nejdůležitější je pro mě, kde a jak velkou budu mít knihovnu 😀 😀 😀 Myslím, že je ale i dobrý nápad knihy prostě věnovat někomu dál, když už je „nechci“ a ony zase jiné přijdou 🙂

  5. Máte pravdu. Za svůj život (čerstvě mi věk začíná číslem 4 – fuj) jsem vyhodil spoustu věcí. Namátkou: roztržené kalhoty, křeslo, konferenční stolek, auto, které by bylo drahé opravovat, přítelkyni, která chtěla opravovat mě a celou řadu dalších věcí. A ani jednu knihu. Ono to nějak nejde. A to mám knihovny prakticky všude. Bedny od banánů nepočítám.

  6. Taky knihy domů nosím, ale nejsem schopna ani jednu vyhodit. Zaplaťpámbu jsem dokázala ze štosu časopisů jen oskenovat, proč byly odložené a doplnit u obrázků zdroj, kdybych třeba potřebovala citovat, a včera to odvláčela ke škole do kontejneru – tento týden je sběr starého papíru. Přeci jen, metrový sloup papíru a nebo jedno cédéčko…. Ale jak mám něčeho už celý ročník – nevyhoditelné.
    Ehm, odstřižky… syslím po desetiletí. Od samého počátku vím zcela přesně proč a na co. Včera nás bylo doma ještě hodně, dneska jsem zase sama. Včera večer mi mlaďoši pomohli natáhnout osnovu do stavu. Dneska jsem natrhala první nezašitelné samonapínací prostěradlo, několik nenositelných trik……. tak na tři předložky podnožky hadračky to do pátku vidím.

  7. Potýkáme se se stejným problémem. Možná by Vám pomohlo knihy darovat. Třeba u těch dětských známým nebo do dětského domova. Zkusit prodat na internetu, nebo zanést do bazaru či dobročinné organizace typu Veronica, kde je dále prodávají. Jinak mně se osvědčilo si knihy nekupovat jen půjčovat v knihovně. Kupuji ty, které mi slouží místo Bible a do nichž se dívám skoro pořád. Sice mám v knihovničce i pár výjimek, které jsem odkudsi přitáhla, ale už se tomu snažím vyhýbat.

  8. Všetko vyhadzujem a mám s tým čím ďalej menší problém, ale knihy…pravdou je, že tie som nikdy nevyhodila. Buď predám za symbolickú cenu, či len za poštovné na nete, vezmem na blší trh, dávam do knihobežníka.sk a pod. Priestor na knihy mám veľmi obmedzený, takže sa ich zbavovať jednoducho musím a také tie jednorázové knižky, ku ktorým sa už nikdy nedostanem, alebo boli darované a vôbec ma nechytili, musia jednoducho putovať ďalej. A bola som pri predávaní/darovaní kníh na nete prekvapená, koľkí ludia chceli práve tie knihy, ktoré som ja považovala za hlúposti a nepotrebnosti 🙂 ale vyhodiť do kontajnere, k tomu sa asi nikdy nedopracujem :!

  9. I zmrzlinovač se dá darovat – stačí se zeptat kolem, rozeslat mail.. Odstřižky dát do školky, kroužku, družiny.. Není třeba na úkor vyklizeného bytu zvětšovat objem věcí na skládce. To je jen přesouvání, recyklace je lepší, i srdci bližší, tj. snazší.

  10. Jojo, jsem tak trochu barbar. I když vlastně nevím…. Jsou knihy, které prostě nechci, nějak mi nedělají dobře a já se potřebuji „očistit“. Když je nikdo nechce ani za 1,- Kč na Aukru, tak je pečlivě zabalím do průhledného obalu, aby jim nevadilo třeba mizerné počasí a bylo na ně dobře vidět, a položím je pod kontejner. Vždycky našly nového majitele dřív, než jeho obsah Technické služby města odvezly.

  11. Knihy nevyhazuji a zatím mě ani nenapadlo je darovat. Ale letošní jaro je pro nás hodně očistné a už jsem vyhodila spoustu oblečení, prodala i darovala obrazy, nábytek, boty, kabelky. Vše musí z domu, protože se stěhujeme :-).

  12. Nedokážu se zbavit ani nenáviděné učebnice matematiky. Proč? Je to kniha, i když učebnice a ještě z matematiky. Umřu zavalená v knihách. 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s