Proč je lepší číst dopisy Ježíškovi než se snažit vymyslet překvapení

christmas-gift-painting„Táta říkal, že kdyby ses ptala, co by chtěl k narozeninám, tak chce tu novou knihu od Muki… Muri…“ oznámila mi před pár týdny Betynka.

„Murakamiho,“ dořekla jsem za ni.

„Jo.“

Trochu mě to otrávilo. Měla jsem už vymyšlený jiný dárek. Dárek-překvapení, který, jak jsem si myslela, vystihoval jeho osobnost a zároveň byl invenční a kreativní. Dárky na objednávku mě nebaví. Kromě toho, že postrádají moment překvapení, si připadám trochu jako pitomec, když mám k narozeninovému dortu nebo pod stromeček dodat věc podle seznamu, který si sepsal sám obdarovaný.

Pak jsem si ale vzpomněla, jak dopadla většina mých invenčních dárků z minulosti. Vzpomněla jsem si na miniaturní bicí soupravu na baterky, která leží na skříni zapadaná prachem. Nebo na mexickou kuchařku, podle které vařím jenom já. Na všechna ta překvapení, o kterých jsem byla skálopevně přesvědčená, že mému muži udělají radost, přestože sám by si je nikdy nekoupil.

A šla jsem pro Murakamiho.

Zvláštní na tom bylo, že přestože o knize dopředu věděl, měl z ní radost. Opravdu.

Podle studie psychologů Francesky Gino a Francise Flynna to ale zase tak překvapivé není. Lidé prý ve výsledku skutečně mají radost z dárků, o které si řekli (třeba prostřednictvím seznamu svatebních darů nebo dopisu Ježíškovi) než z překvapení, ke kterým dárci dospěli rádoby empatickým vcítěním do osoby obdarovaného a dlouhým bloumáním po obchodech. Zatímco dárci považují zakoupení dárku podle seznamu za z nouze ctnost, když člověk nepřijde na nic lepšího, obdarovaní to oceňují víc než jakoukoli kreativitu.

Takže letos jsem dopisy Ježíškovi četla obzvlášť pečlivě.

Advertisements

15 comments

  1. Nejhorší je kupovat dárky mužům – všeobecně. Letos jsem měla ale nejtěžší výběr ulehčený, protože táta minulý týden dostal v práci novej služební notebook.. Tak jsem mu k němu koupila k Vánocům nové sluchátka, bezdrátovou myš a podložku pod myš.. Včera večer táta přišel domů s plnou igelitkou z Datartu a vytahuje z ní myš, podložku, chladící podložku.. „Ty sis to koupil?!“ – „No a proč ne? A představ si! V práci mi to všechno proplatili!“ – tak teď mám k dispozici náhradní sadu, se kterou nevím, co dělat, protože táta je z těch šetrnejch lidí, co něco začnou používat, až je předchozí exemplář nenávratně zničený a neopravitelný 😦

  2. Taky zastávám názor, že je lepší nemít překvapení, než dárek, který v životě nevyužiju a bude se válet v prachu na dně skříně. Přesto miluju ten pocit, když nevím co to je. Zásadně si nechávám dávat překvapení jen od mojí sestry od nikoho jiného. Ona totiž vždy vymyslí něco, co se mi fakt líbí a kdyby se jí to nepodařilo, tak vás v ten moment dokáže přesvědčit, že je to fakt ta nejlepší věc (a má i pravdu). Takže se každým rokem těším, co vymyslela tentokrát.

  3. Je to určitě dobré – vědět, co dotyčný chce. Ale razila bych alespoň to, vybrat to sám (pokud se nejedná zrovna o tu knihu nebo něco podobně konkrétního). Ale můj muž mě ničí tím, že si musím dárek vymyslet a ještě ho jít koupit s ním, to už pak opravdu nemusíme k tomu stromečku chodit a z takového dárku mám vlastně poloviční radost. I když vím, co to bude, tak se na to můžu těšit, až to konečně dostanu.

  4. Někdy se ráda nechám překvapit nebo překvapuju druhé, ale jindy.. co kdyby mi ten dotyčný koupil knížku, o kterou nestojím a která by jen zabírala místo v knihovničce? To radši nenápadně naznačím titul, který by se mi mohl líbit, a pak čekám, jestli to zabere. 😉

  5. takže už zbývá jen dořešit, proč vlastně ty dárky dáváme, abychom potěšili sebe, nebo ty obdarované. Anebo to raději neřešit a dál nakupovat kvanta zbytečných ptákovin hlavně aby tam něco bylo? :))

  6. Musím říci, že mojí mámě jsem letos největší radost udělala tím, že jsem napsala dopis „Ježískovi“ s přesným názvem příslušné značky produktu a s odkazem na místo, kde se to dá nejlépe koupit… ježíšek byl nadšen, prý mu spadlo obrovský balvan ze srdce

  7. Souhlasím s většinou komentářů – pro chlapy je pro mě vždycky velký oříšek a narozdíl od autorky webu mám i já sama radost, když můžu nakupovat dle seznamu, tak jak píše přede mnou Michaela – i mě letos spadl velký kámen ze srdce, když jsem viděla seznamy svých kamarádek. Někdy je fajn, když je seznam trochu obecnější (např. nějaké dopisní papíry), protože obdarovaný ještě neví, jak přesně bude určitá věc vypadat. A nebo je fajn, když je seznam hodně obsáhlý a obdarovaný stihne zapomenout, o co si řekl a pak je překvapený – můj případ – dopis Ježíškovi jsem napsala na konci října a těším se na překvapení z dárků, o které jsem si řekla a stihla na ně zapomenout. A od října si radši nekupuju vůbec nic, kromě jídla :-). Hezký článek, těším se na další.

  8. Asi se vám nebude líbit, co napíšu, ale domnívám se, že výběr dárku poukazuje na to, jak dobře obdarovávaného známe (a zčásti na to, jak moc dokážeme při výběru upozadit své ego). U mě vždycky nákupu dárků předchází rozsáhlý průzkum:) Doma si ovšem taky píšeme seznamy – je nás moc – a velice se to osvědčilo. Rozhodně souhlasím s tím, že je bezva napsat rozsáhlý seznam, a pak z něj většinu zapomenout. Já si takhle ukládám do počítače fotky toho, po čem zatoužím, celoročně. Některé věci si prostě člověk sám nekoupí, i když by je chtěl (možná proto, že častěji kupujeme to, co potřebujeme, než to, co chceme).

    1. Hanee, mně moje máma zná už 46 let a stejně se prostě nedokáže „trefit do vkusu“. Zajímavé je, že jej máme podobný a když si koupí nějakou tu pičičandičku sobě, tak mně se líbí. Myslím, že u ní je právě ten problém, že se snaží, jak píšete, upozadit své ego a pořizuje mi dárky, o kterých si myslí, že se mi budou líbit 🙂 Já naopak s pořizováním dárků pro kohokoli nemám. Kupuji, co se líbí mně, co se mi k obdarovanému hodí. A protože mám to štěstí, že mohu obdarovávat moc milé lidi, tak jsou spokojené obě strany.

  9. aspon raz za rok si dam tu pracu a vymyslim svojim blizkym nieco, co by im mohlo priniest radost. Zoznamy su dobre v tom, ze viem, co by dotycny chcel a podla toho urobim svoj vyber – ale pytam sa, len ked uz som naozaj v koncoch a nechcem kupit zbytocnu blbost.

  10. Já osobně nemám rád překvapení, jsem typ člověka, který dostane nějaký dárek a neví jak se u toho má tvářit když se mu nelíbí :D.. Ale je pravda, že když dostanu to co jsem chtěl, tak stejně nějak „nevyvádím“, nejásám do všech koutů světa, prostě řeknu děkuju a usměju se, ať ty jejich pohledy mám rychle za sebou..

  11. Proč ne seznamy ? – já jsem pro.Obdarovaný vyjádří směr svého přání a já vím určitě, že bude mít radost z dárku chtěného. Když mi dcera naznačí, že by chtěla nějaký šperk k těm novým plesovým šatům a muž se vyjádří, že by ho potěšilo nějaké super cyklistické tričko – jásám …. a běžím vybírat do obchodu. I když jsem přesvědčená, že ta silikonová forma na bábovku by se dceři v její nové domácnosti šikla a manžel by určitě mohl potřebovat bačkory a trenýrky.. :)) .. o tom to asi není…nejde o mně, ale o jejich přání… Pohodové vánoce přeji všem a zvláště autorce tohoto blogu.

  12. Seznamy, jedině seznamy… říká ta, co celé dětství dostávala knihy o matematice, fyzice a dinosaurech a povlaky do výbavy, aby nakonec zůstala blbá, svobodná a s jiným rozměrem polštáře. 😉
    loar

  13. Už několik let používám http://www.moje-darky.cz/, i když jsem jediná v rodině :o) Jednotliví lidé si dárek „zamluví“, aby se nesešel víckrát a já jako autor seznamu to nevidím, takže je to super. Snažím se tam mít hodně věcí v různých cenových kategoriích, což ale neznamená, že všechno chci hned a najednou, ale aby prostě dárci měli výběr a já nějaké překvapení, co z toho asi dostanu :). Některé přání přesně specifikuju, někde nechám ještě prostor pro dárcovu fantasii.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s