Nejnebezpečnější slova na světě: proč, ale a jenže.

Slovo „proč“ vypadá na první pohled docela nevinně. Řekla bych dokonce, že má dobrou pověst tak trochu neprávem, protože bývá spojováno se sympatickou zvídavostí. Malé děti s pomocí slova „proč“ zkoumají svět kolem sebe a vědci, vyzbrojení vytrvalým proč, přicházejí na největší tajemství přírody a vesmíru.

Jenže většina z nás používá „proč“ k něčemu úplně jinému. Ve větě „Můžeš mi říct, proč sis ještě neuklidila ten bordel?“ nebo „Řekni mi jedinej důvod, proč tam musíme jet zrovna tenhle víkend!“ není ani stopa po upřímné zvědavosti. Kdo se takhle ptá, toho ve skutečnosti nezajímá, proč. „Proč“ je zakuklený kritik a útočník. (Mimochodem, bez „proč“ by tyhle věty vypadaly daleko smířlivěji: „Ukliď si konečně ten bordel.“ „Tenhle víkend se mi tam nechce.“)

Ještě záludnější je varianta „proč vždycky…“ . „Proč vždycky dáváš nádobí do dřezu, a neuklidíš ho do myčky?“ „Proč se vždycky musíš tak ožrat?“ „Proč“ je tady pro změnu ne zrovna nejlíp maskovaná výčitka; férovější (a asi i účinnější) by bylo říct: „Vadí mi, že…“

Já osobně mám asi nejvíc nerada variantu třetí: „Proč ne…“, nebo ještě hůř, „Proč prostě ne…“. „Proč mu prostě neřekneš, ať si sbalí věci a vypadne?“ „Proč si konečně nenajdeš jinou práci?“ Toho, kdo říká „proč ne…“, nezajímá vůbec nic. Jenom vám dává najevo, že je chytřejší než vy, protože správné řešení už dávno zná a nechápe, proč jste na něj už dávno nepřišli i vy.

Spojky „ale“ a „jenže“ jsou zase mistryně ve světa v obhajování, že něco nejde. „Chtěla bych jít s vámi zítra do zoo, ale musím napsat něco do práce,“ to je konečná. Přes to nejede vlak. Je jasné, že do zoo se nepůjde. Zatímco bez „ale“ by ty věty vypadaly takhle: „Chtěla bych jít s vámi zítra do zoo. Musím napsat něco do práce.“ …což otevírá daleko větší prostor k různým variantám řešení. Jako například, že do zoo se půjde, ale až po obědě, a dopoledne budu mít klid na psaní.

Samozřejmě, spojky „proč“, „ale“ a „jenže“ za to nemůžou. Náš jazyk by se bez nich nejspíš neobešel. Jenom bych se chtěla naučit neschovávat za ně slova, která znamenají něco úplně jiného.

Advertisements

8 comments

  1. nesouhlasim skoro s nicim.

    „Ukliď si konečně ten bordel.“ „Tenhle víkend se mi tam nechce.“ nezni smizrliveji. tyhle dve vety jsou ultimatni prikaz rsp. prohlaseni bez naznaku ochoty se o veci bavit.

    stejne tak vsechny ostatni tady uvedene priklady davaji do srovnani sobecke „ja chci/nechci“ s „pojdme probrat duvod, proc by to melo byt takto“

    ze cloveka uprimne nezajima odpoved a pouziva to jako obezlicku k prikazu, je podle me chybne zobecneni a ne kazdy a ne vzdy je to pravda. dokonce si myslim, ze clovek, ktereho to opravdu nezajima, v klidu pouzije prikaz a neresi.

    „Chtěla bych jít s vámi zítra do zoo. Musím napsat něco do práce.“ takhle mluvi robot, neznam nikoho dalsiho. ze tam dam „ale“ nijak neposunuje vyznam situace.

    mam s timhle clankem takovy problem, protoze vse pouzivam bezne, vzdy me uprimne zajima duvod, proc to neni tak nebo onak, a vzdy jsem ochoten ustoupit rsp se prizpusobit tak, abychom se dobrali konce. zaroven nikdy bych si nedovolil suse rozkazovat.

    z clanku vyplyva opak. pochybuju, ze s takovym prikazem by se dalo dlouhodobe fungovat mezi lidmi, kteri maji byt na stejne urovni (ted neberu pozice sef-zamstnaec, kazdopadne i tam mi v tech prikladech chybi „prosim“ a „dekuji“).

  2. Super článek! Děkuju! Nenávidím věty typu – můžeš mi vysvětlit proč…
    Příště byste mohla pojednat o slovu „měla bych“, které v sobě trochu nese pocit něčeho, co už dávno mělo být, což je velmi ehm…motivující. Alespoň pro mě 🙂 (Boh)

  3. Autorka v článku zjevně manipuluje pro prosazení svého názoru. Negativitu slova PROČ ukazuje na příkladu dvou vět, kde prý vypuštění slova PROČ zásadně mění tonalitu. Tonalita je však záměrně upravena i jiným způsobem.

    1. věta
    „Řekni mi jedinej důvod, proč tam musíme jet zrovna tenhle víkend!“
    2. věta
    „Tento víkend se mi tam nechce.“

    Jsou vypuštěna tonálně negativní slova „jedinej“ a „zrovna“. Dále je záměrně vypuštěn vykřičník. Negativní a nespisovné „tenhle“ je v druhé větě zaměněno za spisové „tento“.

    Adekvátně srovnatelné věty by měly znít:
    „Řekni mi důvod, proč tam musíme jet zrovna tenhle víkend!“
    „Tenhle víkend se mi tam zrovna nechce!“

    Stále vnímáte slovo Proč, jako to rozhodující?

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s