Jak myslet jako kočka (Prý zaručený návod, jak se zbavit úzkostí a stresu.)

Dobrá polovina věcí, které mě v životě trápí, se odehrává víceméně jenom v mojí hlavě. Jsou to starosti typu: „Kdo mi pohlídá děti, když náhodou onemocní?“ „Proč se tak divně tvářil? Asi si myslí, že jsem úplně pitomá.“ „Měla jsem to napsat jinak.“ „Když budu takhle jíst pořád, za chvíli se do ničeho nevejdu.“ „Když jim zavolám teď hned, nebudou si myslet, že je strašně otravuju?“ „Z čeho zaplatím příští rok daně?“
Nedávno jsem tady psala o zebrách, které netrpí úzkostí a poklidně se pasou, přestože se může kdykoli objevit lev a sežrat je. Neřeší, co si o nich ostatní zebry myslí, ani nemají předem depresi z toho, že třeba nezaprší a nebude dost trávy.

Kočky domácí jsou na tom, zdá se, ještě líp. Profesor Robert L. Leahy, specialista na úzkost a chovatel koček, dokonce tvrdí, že kočky znají jenom čtyři druhy myšlenek. A všechny se týkají bezprostřední přítomnosti.

  1.  Tohle je příjemné.
  2. Tohle není příjemné.
  3.  Tohle chci!
  4. Co dál?

Do těchto čtyř myšlenek se vejde celý kočičí svět. Díky nim se můžou celé hodiny slastně vyhřívat na sluníčku („tohle je příjemné“), otráveně vyklidit pole, když do nich někdo šťouchne koštětem („tohle není příjemné“), ulovit myš („tohle chci!“). A jejich „co dál“ se týká nejbližší budoucnosti v dosahu jejich zorného pole, očí a drápků. Nestarají se o to, jestli je s nimi jejich páníček spokojený nebo. jestli ho náhodou nenaštvaly. Neřeší, jestli i zítra dostanou najíst, a jestli po těch granulích nepřiberou.

„Možná si teď říkáte, že kočka ale nikdy nenapíše článek, nebo nestihne uzávěrku,“ píše Robert Leahy. „OK, to máte pravdu. Takže kočce nesvěříte finanční plánování své firmy, nebudete se s ní radit o koupi nové Toyoty. To je od vás chytré. Ale představte si, že byste procházeli dnem jako ona: hédonisticky, vždycky jen v přítomném okamžiku, lhostejně nebo hravě. Spali byste, kdy by se vám zachtělo, a předli si: ,Tohle je příjemné.‘ Nebylo by to špatný život, co říkáte?“

Reklamy

7 comments

  1. Tohle je pro mě naprosto přelomový článek, protože mi dal skvělý návod, jak se chovat k pubertální dceři. Pořád mi na ní něco vadí, ale když se na ni začnu dívat podobným měřítkem jako na domácí kočku, snad se mi podaří toto její životní období překlenout lépe.
    Přestane mi vadit, že odchází a přichází, jak si zamane, o víkendu vstává v poledne, nic doma neudělá, nají se a zmizí do pokojíčku nebo si jde schrupnout k televizi… jo, to mi hodně pomůže! :-))))

  2. Zajímavé.
    Mně se třeba líbí jak všechny ty moudré knihy radí: žijte v přítomnosti. ALe co to konkrétně znamená už nikdo neřekne. Co konkrétně mám dělat, abych žil přítomným okamžikem? A tyhle 4 rady kočky jsou možná vodítkem – Kladení těchhle 4 otázek mi může pomoci se v přítomnosti udržet. Palec nahoru.

  3. Pěkná úvaha. Když psal mladý Karel Čapek dopisy ještě mnohem mladší Věře Hrůzové, v jednom z nich zmínil jakýsi polibek, ke kterému možná už došlo a nebo ještě nedošlo, ale nad kterým Věra očividně dlouze přemýšlela. Napsal něco v tomto smyslu (parafrázuji, nemám knihu po ruce): „Buďte jako kočka. Kočka nepřemýšlí nad podstatou bifteku. Uvidí ho a sežere.“ Myslím, že to je přesné. (Karel Čapek, Dopisy ze zásuvky)

  4. Jo, to by bylo fajn, taky té naší malé nezbednici říkávám: „Ty máš ale život. Celý den se sluníš, nic jiného nemusíš…“ Jenže my býváme často k něčemu nuceni, často naše první rozhodnutí ovlivní to další a další…a sen, být „kočkou“ se nám rozplyne, ani nevíme jak. Nepříjemné povinnosti nám kradou život a my pak můžeme jen obdivovat ta malá stvoření, předoucí nám na klíně, a snít 🙂

  5. Jooo, kdyby nam k preziti stacilo ulovit par mysi, bylo by vse jednodussi. Verim, ze bych se pak velmi rychle dostal do „faze kocky“ 🙂 Jenze kocka nemusi shanet a kupovat obleceni pro kotata (za chlupy se neplati), nemusi kotata vozit do skoly, topit, koupat, krmit…. a nakonec ani na toho veterinare nemusi setrit. Proste chcipne ona a nasledne i jeji kotata. Jen to neresi. A to vyjmenovavam promile rozdilu mezi zviraty a lidmi. Takze tyhle jednoduche navody je jiste prijemne cist, pripominat si jimi smer ke zjednodusovani zivota, ale je to jedna velika, prevelika nadsazka. Takove cukratko 🙂 Klidu duse se dosahne az mnohem tvrdsi praci.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s