Mých 10 oblíbených způsobů koukání do blba

Neumím doopravdy meditovat, ale jedna z věcí, které se meditaci v mém životě blíží (kromě čištění zubů) je záliba v koukání do blba. Zjistila jsem ale, že „správné“ koukání do blba není úplně totožné se zíráním do prázdna. Je pro mě důležité mít před očima něco, do čeho se můžu ponořit, splynout s tím, rozpustit v tom svou mysl. Proto taky nedokážu úspěšně koukat do blba třeba během jízdy v metru nebo při čekání ve frontě na poště. Potřebuju k tomu tu správnou kulisu, jako například…

  • výhled z okna. Na rohu dvou žižkovských ulic, kde bydlím, se v noci neděje nic kromě pobíhajících koček a potácejících se opilců. Asi právě proto mě ten pohled tak uklidňuje.
  • západ slunce. Zdá se mi neuvěřitelné, že něco, co se opakuje každý den víceméně stejně, nabízí tak uchvacující podívanou.
  • zahrada. Sedět a jen tak se dívat na měnící se světla a stíny v keřích, kterými pohybuje mírný větřík.
  • bylinky za oknem. Fascinuje mě, co všechno přežijí a jak se každý den mění.
  • oheň v krbu. Do plamenů už lidstvo zírá statisíce let.
  • světélkující noční město. Líbí se mi dívat se na něj zdálky, být tak trochu stranou a tak trochu součástí toho neony kypícího nočního života.
  • ubíhající krajina za okénkem auta. Nemusí být nijak zajímavá, úplně stačí nudné pláně v okolí dálnice.
  • chodník před kavárnou. Sedět u kávy a prosklenou stěnou pozorovat cvrkot venku je jedno z nejpříjemnějších koukání do blba, jaké znám.
  • déšť nebo sníh.
  • hladina moře. Možná proto, že je to největší dálka, do jaké se dá na zemi dohlédnout.
Reklamy

10 comments

  1. Já myslela, že koukání do blba je jiný výraz pro mikrospánek, tedy opravdové zírání do prázdna, aniž by se pohled fixoval na něco konkrétního. Obraz se před očima naopak rozmaže. Nebezpečné v autě. Na lidi, kteří zrovna koukají do blba, se nerada dívám, protože mi jejich výraz připomíná mrtvolu.

  2. Já bych ještě přidala hvězdnou oblohu, rybičky v akváriu, jakoukoli tekoucí vodu a kromě toho chodníku před kavárnou i kavárnu samotnou. Pozorovat skupinky lidí a hádat jejich osudy. I když to už vlastně není koukání do blba.

  3. Jednou na akci Noc vědců nám jedn vědec povídal o hvězdách a mimo jiné jsme se dozvěděli, že jakékoliv podívání se vzhůru nám okamžitě zlepší náladu. Jde o ten samotný pohyb nejen o to, co uvidíme. Doufám, že jste si to právě všichni vyzkoušeli.

  4. Koukání do blba taky občas provozuju, ale můžu to praktikovat kdekoliv, prostě se zaměřím na jednu věc a pak přestanu vnímat svět kolem. Dobře se mi kouká na věci, které se houpou:)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s