Okamžik euforie: Zapomenout, jaký je vlastně den v týdnu

Po většinu roku ovlivňují dny v týdnu moji náladu víc, než si vůbec uvědomuji. Zatímco od čtvrtka do pátku večer mě postupně zalévá pocit narůstajícího ulehčení, jako bych si ze zad sundávala těžký batoh, v neděli naopak od rána cítím lehkou stoupající nervozitu (a to mám svou práci ráda), a v pondělí se snažím přehodit výhybku směrem k energickému odhodlání.

Za rok se mi jen dvakrát podaří tenhle vnitřní kalendář vypnout: o Vánocích a na letní dovolené, pokud je dost dlouhá na to, aby se dny mohly blaženě prolnout jeden do druhého.

Právě dnes se mi to podařilo. Když jsem se dnes ráno probudila, pár vteřin jsem opravdu nevěděla, který je den. A užívala jsem si pocit euforie z toho, že mi to může být úplně jedno. Teď už samozřejmě vím, že je úterý. Ale nemám k tomu běžný „úterní“ pocit, který v mém případě znamená: „Jirka večerní, s Rózou do školky, odpoledne vyzvednout Betynku z taekwonda, víkend v nedohlednu, uf.“

V osm ráno píšu na balkóně sedím na balkóně s výhledem na ulici vedoucí k pláži (o půlnoci po ní proudí davy, teď je téměř liduprázdná), mrňavou legrační mešitu, pergolu porostlou vínem, fíkovníkem a kiwi, oleandry a kus moře. Užívám si začátek dne, který pro mě nemá jméno.

Reklamy

4 comments

  1. během mých šesti let na mateřské dovolené jsem se orientovala v čase pomocí „manžel není doma“ = asi bude pracovní den, manžel je doma = pravděpodobně je víkend. Občas došlo k překvapení v podobě pracovních víkendů a následného náhradního volna, které mi tento poměrně ucelený systém nabouralo a způsobilo na pár dní chaos. Asi jsem se blažené nevědomosti nějak přejedla, i když je to pár let, tento stav věcí nemám úplně ráda, takže na dovolené jsem schopná se i několikrát denně se zeptat, co je za den (a vzápětí to pustit z hlavy). Ale zato si plně vychutnávám to úterý co není úterý, protože jsou prázdniny a to znamená, že nemusím z práce letět do školky …a dál už to je stejné 🙂

  2. Milá Barbi, já Vás zdravím i na dovolené a asi si fandím, když si myslím, že Vás neotravuji. Jinak jako rentiér mám podobné problémy s tím „co je dnes za den“. Protože mám dost času na všechno, tak jsem si vyhledal destinaci, kde se vlastně nacházíte. Našel jsem si na internetu Ulčinj a začal tu mapu přibližovat až když už jsem skoro viděl Vaše nohy v písku, jenže pak to skončilo, že prý víc přiblížit to nejde… Jinak jsem se dozvěděl, že nedaleko od Vás teče říčka (nebo je to jen potok či kanál) jménem BRDELA, (tady si musí Čech dávat pozor na správnou výslovnost)! A jelikož si myslím, že to není daleko (aspoň na mapě) do Splitu, tak přidám jednu starou píseň mého mládí… Mějte se fajn a užívejte si té časové svobody…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s