Těšit se na dovolenou je prý ještě o něco lepší než na ní být

„Za kolik dní pojedeme do Černé Hory?“ ptá se mě moje dcera Rozárka asi tak od poloviny května. „Za hodně,“ odpovídala jsem ze začátku bezstarostně. Potom to číslo vyjadřující vzdálenost blížící se dovolené dostalo přesnější obrysy. „Asi za čtyřicet,“ říkala jsem třeba. A potom, jak se doba čekání zkracovala, počet zbývajících dnů začal být znepokojivě přesný. „Za jednadvacet.“ „Za čtrnáct.“ To už jsem tušila, že nebezpečně přihořívá. Protože než odjedeme na dovolenou, musím dotáhnout do konce (nebo aspoň zahnat do kouta či zamést pod koberec) velký černý chuchvalec nejrůznějších pracovních i jiných úkolů.

„Za čtyři dny,“ řekla jsem dneska ráno, Rozárka řekla „jupí“ a mě trochu polil studený pot.

Před každou dovolenou je to stejné, bez ohledu na to, jestli jedeme do Černé Hory nebo do chatiček v jižních Čechách. Poslední dny trávím ve stavu excitovaného transu (můj muž by řekl hysterie), spím tak tři hodiny denně, a protože vím, že na dovolené jen tak nedokážu zapomenout na noční můry nedodělaných úkolů a damoklovy meče nesplněných odevzdávek, snažím se, aby jich za mnou zbylo co nejméně.

V den odjezdu potom bezvládně padnu do auta na sedadlo spolujezdce a usnu. Můj muž mě naštěstí stejně nechce pouštět za volant.

Přesto jsou tyhle dny před dovolenou obodbí, které si užívám (svým způsobem) stejně jako samotnou dovolenou. Možná ještě o kousíček víc. Je to jako mít před sebou na talířku kousek cheesecaku s jahodama a kroužit nad ním lžičkou ještě chvilku předtím, než si poprvé naberete.

Nizozemští psychologové v jednom výzkumu dokonce zjistili, že těšení na dovolenou nám přináší o kousek víc štěstí než samotný pobyt na dovolené (kdy už jsme se do toho koláče zakousli). A po návratu je to samozřejmě ještě o kousek horší. „Lidé, kteří se na dovolenou teprve chystají, vykazují známky dlouhodobě zlepšené nálady, zatímco na ty, kteří se vracejí domů, nemá uplynulá dovolená skoro žádný účinek,“ říká nizozemský psycholog Jeroen Nawijn.

Reklamy

4 comments

  1. Těšit se nejen na dovolenou, ale na cokoliv je vždycky krásnější než ono cokoliv, na které se těšíme. Má to svoji vnitřní logiku: Těšení je věc abstraktní a tudíž si ji můžeme formovat jak se nám zlíbí, objekt těšení je ale věc konkrétní a ta má své hrany, které nás ruší. Jedině věci nečekané, které nejsou zidealizovány naším těšením, mohou být v konečném efektu buď něčím hezkým (třeba maličkost setkání se s někým u kafe), na což rádi vzpomínáme, nebo naopak hororem, na něž se nám vzpomínat nechce…

  2. Váš článek se mi tradičně moc líbil, ale když jsem se nad tím zamyslela, zjistila jsem, že to mám téměř opačně: zrovna teď po návratu z dovolené jsem šťastnější, než jsem byla na ní a na ní jsem byla šťastnější než před ní… Poslední den v červenci k tomu přihodím na svůj blog článek (aby to ladilo s těmi předchozími).

  3. U mě úplně stejné. Počínaje odpovídáním dětem 40. 30, 21 apod. až po zrychlování šíleného tempa a hektické kombinaci dokončování a zahajování. Dokončování všecho co je třeba uzavřít, předat, delegovat, odeslat. Zahajování všech příprav spojených s dovolenou: najít a objednat místo, vybrat a naplánovat trasu, peníze, pojištění, zabalit děti, vymyslet jak se zabaví apod.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s