Víte, co to je bucket list? A opravdu ho potřebujete?

Bucket list je seznam věcí, které chcete udělat, než umřete. Poprvé jsem na tu myšlenku narazila ve filmu Než si pro nás přijde s Morganem Freemanem a Jackem Nicholsonem, v němž oba umírají na rakovinu a ve zbývajících měsících života si ze svého seznamu odškrtávají zážitky jako „navštívit pyramidy“, „obdivovat Tádž Mahál“ nebo „projet se na motorce po Velké čínské zdi“ (protože Nicholson ve filmu je miliardář a nic z výše uvedeného pro něj není problém).

V současné době najdete na internetu tisíce seznamů nejrůznějších lidí (třeba tady a tady), na nichž se to hemží extravagantními položkami jako:

„Cestovat s batohem na zádech v tropické džungli.“„Potřást si rukou s prezidentem.“ „Přespat v jurtě.“ „Roztočit to v Las Vegas.“ „Letět balónem.“ „Zapíchnout naslepo prst do mapy a odjet tam, kam vás zavede.“ „Cestovat letadlem v první třídě.“ „Skočit bungee jumping.“

Upřímně řečeno to jejich autorům moc nevěřím. Zejména ne všem těm cestovatelům v pralesích a jiných nedostupných lokalitách, lezcům po nejvyšších pohořích a lovcům adrenalinových zážitků za pomoci podivných technických vychytávek (velmi populární položkou mnoha seznamů je „zip-lining“, spočívající v tom, že se necháte zavěsit do popruhů na drát a sjíždíte po něm, to celé v nějakých exotických kulisách).

Opravdu tohle potřebují zažít, aby byl jejich život jaksepatří naplněný? Nebo se spíš chtějí sami před sebou a před internetovou veřejností předvést jako odvážní, vysportovaní, zcestovalí a cool dobrodruzi?

Pokud jde o mě, mám pocit, že jestli někdy spatřím Niagarské vodopády nebo skočím padákem (spíš asi ne), na kvalitě mého života to nic moc nezmění. Kdybych měla sestavit svůj vlastní bucket list, byly by na něm činnosti, které chci dělat ještě alespoň stokrát (a s největší pravděpodobností také budu), jak například: „Jít na víno na zahrádku v Riegráku.“ „Dát si s dětmi cestou ze školy nanuka.“ „Jít vyvenčit psa.“

Pokud jde o cesty na druhou stranu zeměkoule a adrenalinové seskoky z nejrůznějších zařízení, seznam nepotřebuju. Raději se nechám překvapit.

Máte svůj vlastní bucket list? A co na něm je? 

Reklamy

20 comments

  1. Odfajfkla jsem si svou vlastní třídu pro soukromou výuku angličtiny bez nutnosti čekat na „milosti“ jazykových agentur … a mám ve vyhlídce (a dlouhodobý horizont mne neděsí) let balónem.
    Dál mám v hlavě plán na tak extravagantní rekonstrukci kuchyně, že spíš než děsivá budoucnost je to takový příjemný sen. (Technické náležitosti procesu mne v tomto případě děsí.)
    A „vyzvednout kluka ze školky dřív A NĚCO PODNIKNOUT“ mám zabudované v každém týdnu … minimálně jednou 😉

  2. Kdyby si já sestavovala svůj bucket list, rozhodně by tam džungle s batohem na zádech byla. Stejně tak by tam byly Andy, Aljaška a ještě nějaký zapomenutý kout země. Není to póza, skutečně mě to naplňuje – v jurtě jsem už spala několikrát, Tádž Mahál jsem obdivovala cestou z Himálaje (a nelíbil se mi, jen pro pořádek) a ačkoliv nehodlám jezdit po Velké čínské zdi na motorce, do Číny se chystám letos a hodlám tam přinejmenším vidět rýžová políčka a bambusové lesy.
    Až budu mít děti, možná pro mě bude highlightem roku nanuk cestou ze školky, byť si myslím, že se spíš budu těšit, jak budu i s dětmi chodit po slovenských i jiných evropských horách.
    Každý máme něco. Nepochybuji, že některé z těch nespočetných bucket listů jsou pózou, ale rozhodně bych to negeneralizovala na všechny 😉

    1. presne! taky se tesim az s detmi pojedu na kole po Issykkulu v Kyrgyzstanu. predloni jsem tam v jedne zapomenute vesnici potkal manzelsky par s dvema detmi.. opravdu uzasne.. spoustu veci z toho clanku jsem delal..

      a jen diky tomu je muj zivot naplneny a kvalitni… ano kazdy ma rad neco jineho.. nekdo je radsi doma. nejhorsi je ale byt skepticky a hanit ostatni a obvinovat je z pozarstvi, ze vlastne podvadeji tak jako to dela pani autorka..

  3. Já na bucketlisty asi nejsem, měnily by se mi den ode dne a prostě mě naláká nějaký jednorázový zážitek, spíš věci které bych chtěla začít dělat a pak je dělat pravidelně a nejlíp nepřestat… a ktomu si nemusím dělat list, spíš přemýšlím o založení nové kolonky na blogu „co jsem dnes udělala poprvé a bylo to pro mě nové a obohacující“

  4. Muj bucket list neobsahuje az tak zazitky, ale spise veci, ktere udelat musim / chci. Jedna se o urcite milniky, kterych chci dosahnout a nejedna se vetsinou o veci, ktere me bavi. Jedna se napriklad o to uz konecne dojit k zubari, dodelat ing. Studium, ktere 2 roky odkladam, naucit se plynule anglicky, nebo nechat si laserem odstranit nekolik nezanedbatelne velkych znaminek.

    Kazdy si svuj bucket list pojme po svem. Mam ho stale na ocicha vim, ze vsechny ty veci musim jednou udelat.

    1. Jakube, já to mám podobně. Dostudovat, naučit se hrát na hudební nástroj (i když to je spíš zbožné přání, nevím, nevím), naučit se nějaké jazyky, zaběhnout si maraton. Ale kdyby byl ten seznam skutečně hodně „bucket“, že bych se jako už vážně chystala umřít, asi bych tohle všechno hodila za hlavu a chtěla bych jen strávit co nejvíc času s těmi, které mám nejradši.

      1. Ano, máte pravdu. Nikdy jsem to nebral jako skutečný „bucket list“, ale především jako motivátor. Někdy při silné chvilce se mi podaří začít pracovat na jedné části mého listu. Líbí se mi na tom, že se jedná většinou o věci, které se mi v řádu měsíců nepodaří splnit. Mám ho již 6 měsíců a odškrtl jsem si pouze jednu věc a to…začít chodit do fitka. Odkládal jsem to asi rok. Teď už se blíží druhé odškrtnutí. Po čtyřech letech strachu jsem se objednal k zubaři 🙂

  5. No vida, ač jsem film viděla, zatím mě nenapadlo si promyšleně takový seznam sestavovat. Asi mi přišlo, že jsem na to ještě mladá 🙂 A že zatím mi stačí žít přítomností a v radostném očekávání co zítřek přinese…třeba takové touhy přijdou s přibývajícími lety, kdo ví 🙂

  6. Ahoj, vůbec by mě nenapadlo, že si někdo něco takového sestavuje, kdybych si to u Tebe nepřečetla. Není náhodou život naplněnější, pokud ušetříme čas, který by nám sestavení zabralo a věnujeme ho něčemu, co nás baví a je prostě dosažitelnější?
    Jana

  7. Já bucket list nemám (zatím?:)), ale nutno dodat, že u Niagáry jsem byla dvakrát a je to něco neskutečného, takže je ještě nezavrhujte:)

  8. Jednou jsem měla nějakou krizi, tak jsem si ho napsala… rozhodně to byla taková menší přání ohledně toho, co bych se chtěla naučit. Myslím, že jsem zatím splnila jednu položku – upéct dort s marcipánem… A to mě tak naplnilo, že jsem se na něj už ani nepodívala 🙂 ale věřím, že neupadne v zapomnění 🙂

  9. Já si předloni napsala do diáře takový podobný „list“ na rok 2011 a odškrtla jsem si hlavní položku – miminko :-). Ostatní bylytaky fajn, ale časově jsem to nezvládla před porodem. No teď po devíti měsících vím, že čas pro sebe budu mít až „miminko“ vyletí z domu :-))) Teď jedeme na principu každodenních radostí a je to skvělé :-).

  10. Tak jsem si napsala Bucket list právě teď a musím říct, že mi to neskutečně zlepšilo náladu v dnešním pošmourném dni. Uvědomila jsem si totiž, že můžu dělat spoustu prima věcí, na některý si počkám a některý můžu dělat hned (třeba milovat svého muže a doufam, že to tak bude po zbytek mého života) 🙂 tralalá. Určitě splnim bod: projet trasu, po které jel Jack Kerouac v Na cestě a doufám, že splním i: přečíst si ještě jednou tu knihu, jejíž jméno jsem zapomněla 🙂
    Krásný den.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s