17 věcí, které bych poradila svému sedmnáctiletému já

Přála bych si, abych se mohla vrátit zpátky v čase a říct sama sobě, že se to všechno jednou zlepší,“ řekla blogerka Jenny Lawson (autorka blogu The Bloggess) v rozhovoru, na který jsem dnes narazila. Kdybych měla tu možnost, svému mladšímu já bych poradila totéž. Období asi tak od patnácti do jednadvaceti let pro mě sice bylo dobou, kdy se mi děla spousta zajímavých věcí, ale zároveň jsem si komplikovala život přímo nehoráznými omyly a utkvělými představami. Takže: co bych sama sobě poradila, abych si ulehčila opožděnou pubertu?

  1. Většina lidí, kteří ti teď připadají „zvláštní“ a „zajímaví“, ale zároveň jsi z nich nervózní, trochu se jich bojíš a cítíš se v jejich společnosti nesvá, jsou ve skutečnosti jenom afektovaní pitomci.
  2. Když máš flek na šatech, nenamlouvej si, že si toho nikdo nevšimne.
  3. Když máš díru na palci u punčocháčů, nenamlouvej si, že si toho nikdo nevšimne.
  4. Když máš pocit, že jsi nejneschopnější člověk v celé místnosti a že tvá nekompetentnost je vidět na půl kilometru daleko, většinou si toho fakt nikdo nevšimne.
  5. Buď milá na každého, koho potkáš. Většinou ho časem potkáš znovu.
  6. Řídit auto se naučí kdekterý blbec. Opakuj si to při každé lekci autoškoly.
  7. Když ti spolužáci z gymplu i po letech říkají, že vypadáš „pořád stejně“, je to míněno jako kompliment, ne urážka. Čím jsi starší, tím víc je to kompliment.
  8. Že se má alkohol zapíjet spoustou vody, to není jenom pověra.
  9. Nedodělat vysokou školu není žádná tragédie, ale pokud tě to nebaví, je lepší přiznat si to v půlce druháku, a ne až na konci čtvrťáku. V podstatě totéž platí i pro vztahy s muži.
  10. Jdi a vyřiď si tu kupónovou knížku! Vykašlat se na to není cool, je to jenom lajdáctví.
  11. Většina tvých vrstevníků vůbec neřeší, jestli jsi nebo nejsi trapná, protože mají spoustu práce s řešením, jestli jsou nebo nejsou trapní oni sami
  12. Když jedeš načerno a chytí tě revizor, dopravní podniky si tě najdou, i když změníš trvalé bydliště. Akorát že to pak bude dražší
  13. Očekávat, že si najdeš kluka v tanečních, je holý nesmysl. 
  14. Očekávat, že se cokoli ve tvém životě zlepší jen tím, že se někam přestěhuješ nebo začneš studovat nějakou školu, je holý nesmysl.
  15. Nezačínej kouřit.
  16. Když se tě tvoje osmdesátiletá babička zeptá, jestli máš nějakou „studentskou lásku“, a ty nemáš, nemusíš jí lhát, abys nevypadala blbě. (A pak se děsit, že ti řekne, ať chlapce přivedeš na kafe.
  17. Jednou budeš daleko šťastnější, než si teď vůbec umíš představit.
Reklamy

29 comments

  1. 2 a 3- sakra, doteď jsem si to myslela..:-D V 6 doufám… Akorát bych potřebovala, aby mi moje starší já poradilo teď, naopak období mezi 15 a 21 lety bylo pro mě nejšťastnější.

    1. Jo, jo, mám kamarádku, která to má podobně jako vy. Vedeme na tohle téma dlouhé debaty. Já jsem si asi tak v pětadvaceti svým způsobem oddechla, zatímco ona se za érou dospívání pořád ohlíží s určitou lítostí.

      1. V devatenácti jsem se vdala, v jednadvaceti měla dítě – a byla celou dobu šťastná. A jsem doteď. Ťuk, ťuk, ťuk.

  2. Chtěla bych mít znovu těch dvacet,ale s tím co vím a umím a myslím si teď, když je mi skoro padesát.Dala bych si těch třicet let ještě jednou kvůli své dceři-moc rychle mi vyrostla.

  3. Některé věci je dobré si uvědomit i téměř ve třiceti. Ano, nedodělat vysokou není tragédie a je úplně jedno, co si o tom myslí ostatní. 11 a 14, životní pravdy platné v každém věku. A to, že jednou budu daleko šťastnější, než si teď vůbec umím představit, je už dlouho moje mantra pro všechny okamžiky, kdy se v životě něco zamotá. 🙂

  4. Skvělé, skoro se vším souhlasím, akorát se 14. bodem jen tak napůl – u mě přechod ze základky na gympl i z gymplu na vejšku znamenal uvolnění, víc sebevědomí a tím i pokaždé víc štěstí do života. Už se těším na další změnu a snad opět pokrok :-). A bod č. 13 – pravda, v tanečních jsem svého kluka nesbalila, ale poznala ho tam a sbalila ho po pár letech, až trochu dospěl ;-).

  5. čo sa vlastne skýva za posledným bodom?? pretože zo svojho okolia práveže väčšinou počúvam postoje, aký je ten vek najlepšie obdobie, hlavne vyška, ale ja to tak akosi nevnímam, nezdá sa mi, že by bolo toto obdobie (mám 22) extra bezstarostné – škola je náročná na čas, čakanie u lekára, byrokracia sa nevyhýba ani študentom, vzťahy sú komplikované aj teraz, to, čo je cenné zomiera – a z podobných rečičiek vidinu ružovej budúcnosti nemám…bolo by super od niekoho ju dostať 🙂

  6. Paráda :). To mi po ránu krásně zvedlo náladu. Za pár dní mi bude 22, ale mám pocit, že spoustu z výše zmíněných rad (především č. 1, 4, 8, 9 a 11) je dobré, ne-li nezbytné, aplikovat i po dvacítce….anebo to bude ta opožděná puberta :D.

  7. Když mi bylo 17, vůbec jsem nebyla v pohodě ani bezstarostná. A ve třiceti jsem si připadala jako naprosto nezajímavá šedá myška. Teď je mi 47 a už pár let jsem šťastná a spokojená. Asi jsem se k tomu musela prožít.

  8. Kdyby to tak opravdu šlo, navštívit své mladší já a tolik si toho říct… Jen je nevýhoda, že bych si v tom věku řekla, co mi má co ta stará babka radit, já nejlíp vím, jak to je :))

  9. Je mi 19 a upřímně doufám v bod 17. Je přede mnou teď tolik rozhodování, například hledání práce po maturitě, že nevím jakou cestou se dát. Už aby to bylo všechno za mnou a já měl ten spokojenej život 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s