Západ slunce je každý den. A stejně se vždycky díváme.

Davy na obrázku nahoře (ve skutečnosti jsou ještě o něco početnější) nejsou publikum žádného hudebního festivalu ani účastníci hromadného pikniku. Každý teplý večer se srocují na svahu v Riegráku, aby odtud sledovaly západ slunce nad Prahou.

"Na tvé malinké planetě ti stačilo posunout židli o několik kroků. A díval ses na soumrak, kdykoliv se ti zachtělo..."
"Jednou jsem viděl slunce zapadat třiačtyřicetkrát!"

Připadá mi fascinující, že něco tak automatického a každodenního, jako je zapadající slunce, stále přitahuje naše pohledy a téměř nevyhnutelně nás dostává do romantické, melancholické nebo filozofující nálady. Takže stojí za to přinést si deku a láhev vína, nebo aspoň pivo v kelímku, a… dívat se.

Dvoukopčák v Riegráku sice není na seznamu deseti světových míst s nejkrásnější vyhlídkou na západ slunce, ovšem na mém osobním seznamu rozhodně zaujímá jedno z předních míst.

Advertisements

7 comments

    1. Tak východ slunce se mi – obzvlášť na jaře a v létě – moc často vidět nedaří. Leda na závěr nějakého obzvlášť vydařeného večírku :)).

      1. Krásný prvomájový den přeji 😉 To já zkušenost s žádným večírkem zatím nemám a nevím, zda-li jednou budu mít příležitost nějakého se zúčastnit. Nicméně děkuji za vaši odpověď. 🙂

  1. Tak to je hezký! to se tam někdy taky vydám – nevěděla jsem to! Západy, stejně jako východy, slunce jsou krásné.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s