Šťastné paradoxy: každodenní rutina mi dělá stejnou radost jako její porušování

Čím déle pozoruji různé jevy, které mi v životě přinášejí radost, tím víc si uvědomuji, jak mě těší činnosti, které jsou každý den stejné: cesta do školky, čekání s Rózou na zastávce autobusu, dát si kafe v práci, dokud tam ještě nikdo není, cestou domů se stavit v obchodě u Vietnamců, u Pákinstánců nebo u Arabů (všechny máme hned za rohem)…

Stejně tak mě ale baví z každodenní rutiny vybočovat. Jít jinudy než obvykle, vyzvednout děti dřív a vzít je na hřiště nebo jít uprostřed týdne do kina.

Těch paradoxů, kdy mi dělají radost úplně protikladné věci, je ovšem daleko víc:

být celý večer sama stejně jako být na večírku mezi spoustou lidí

uvařit úžasnou složitou večeři stejně jako koupit hotovou pizzu a jíst ji přímo z krabice

jít na celé odpoledne ven stejně jako zůstat doma a lenošit

jít běhat stejně jako ulít se z běhání

 

Advertisements

One comment

  1. Jsem spokojená, že jsem včera zlikvidovala tu hromadu nevyřízených e-mailů, uklidila podlahu, přesadila kvítka a ještě stihla jít do postele včas. Zároveň jsem ale o den dříve měla dost radost z toho, že jsem to na kole nevzala rovnou domů, ale projela se přes rozhlednu a užila si pěkný výhled na západ slunce a večer se naložila do vany. (I když ty povinnosti čekaly – a počkaly na další den, kdy pršelo a na kole se nedalo jet 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s