Co mám odpovědět na otázku „Jak se máš?“

Tahle otázka mě vždycky přivede trochu do rozpaků. Pokaždé, když je mi položena, mám chuť vyhrknout: „Počkej, dej mi pár minut, ať si to můžu rozmyslet!“ A začnu horečně přemítat, jak to vlastně tázající myslí. Je to vůbec otázka? Nebo je to zdvořilostní formulka, na kterou mám odpovědět „Dobře, a ty?“

Rozpaky se ještě prohlubují v případě, že mi položí někdo, koho jsem opravdu dlouho neviděla. Očekává se v takovém případě, že začnu vyjmenovávat dosavadní zaměstnání, místa bydliště a děti, které přibyly od našeho posledního setkání? Anebo mám načrtnout jenom aktuální stav v daném okamžiku? Zajímá toho, kdo se na to ptá, jak se doopravdy mám, nebo chce jenom odstartovat konverzaci?

A co na „Jak se máš?“ odpovídáte vy?

Advertisements

77 comments

  1. Báro,

    mluvíš mi z duše. Řeším to úplně stejně. Taky ve mně vždycky hrkne, pauza mezi otázkou a odpovědí je o pár vteřin delší, než je vhodné. Snažím se odhadnout to dle situace – když se ptá cizinec v práci, odpovídám zdvořilostně, pokud fyzioterapeutka, odpovídám obecně s odkazem na počasí a starým známým popisuji déle. Ale každopádně se u toho vždycky cítím hrozně divně.

    U starých známých se aspoň člověk může zeptat, jestli je to zdvořilostní nebo míněné vážně:)

    1. Kami jsi ta nejlepší holka,nikdy si mě nezradila a když jsem to nejvíc potřebovala tak si mě v tom nenechala.:-D Vždycky budeš moje nejlepší kamarádka ať se stane cokoliv.:-D Monika

    2. Ahoj, já ráda říkám co si myslím. Lidem, kteří to nechtějí slyšet se neotvírám a jsem někdy až skoupá, je to tím, že je nezajímám. Ovšem opravdovým kamarádům nebo lidem, které znám nebo chci poznat poskytnu většinou plnohodnotnou informaci. Někdy ovšem nemám na tyto otázky ani bavení se náladu. Tehdy reaguji jinak, klidně a stručně.

      1. Tak mi pak vysvětli proč sem teda chodíš když tě to nezajímá…

  2. Odpovídám podle skutečné nálady. Třeba „Fajn. A ty?“. Radši poslouchám co je nového u ostatních. Jestli někoho zajímá, co konkrétního se děje u mě, tak to přece vyplyne za pár vteřin a pak se to samozřejmě dozví:)

  3. Ha, dobrý postřeh dneska :).
    Je to jen zdvořilostní fráze, obvykle lidi nezajímá, jak se oslovený má. Spolužačce ze střední, kterou jste pět let neviděla asi těžko bude člověk vyprávět, že ho zlobí šéf, že si malá včera rozbila nové botičky a … Zkrátka řeknete, ale jo, jde to.
    Na druhou stranu blízké kamarádce kolikrát není třeba nic říkat. Chvíli si spolu povídáte a ona hned vidí, že něco není v pořádku (či naopak něco je báječné a skvělé :). Blízký člověk se nemusí ptát, jak se máte. Skutečně ho to totiž zajímá a jen otázka času, než to na vás pozná.

    Ovšem společnost je těchto „small talk“ plná. O to víc oceňuji ty, kteří mi tuhle neupřímnou otázku nekladou. A na závěr setkání mi nepřejí – měj se fajn. (Ostatně, už jste někdy někomu řekli – a nemějte se fajn ? 😉

  4. Já jednou v Praze narazila na spolužačku ze střední a hned se mě ptá: jé, ahoj, jak se máš?
    Tak jsem ji rekla, ze dobre, ze jsem si udelala výlet. Za to jsem schytala celý její životopis vztahů od doby, co jsme se neviděly (žádné kamarádky jsem při tom nebyly), občas se zmínila o nějaké osobě, třeba řekla: No a Markéta si myslí, že je to kretén… a ja se jí zeptala: jako naše Markéta? Přikrylová? Ty se s ní vídáš? A ona na to, že ne, že tuhle neznám, a životopis pokračoval. Bohužel, měla stejnou cestu jako já a tak mě doprovodila z Florence až na Vltavskou (při tom já, Zlíňačka vedla ji, Pražačku) a neušetřila mě jediného intimního detailu. Všechno zlé, je pro něco dobré a toto nebylo vyjímkou. Utvrdila mě v tom, že můj přítel je dar z nebes a byla jsem vděčná za tu minimální pravděpodobnost, že už ji zřejmě nikdy znovu nepotkám!

  5. Báro,
    tak když se tak ptáte ? 😉

    Kdyby to bylo lepší , už se to skoro nedá vydržet .

    Tuhle větu používáme už nějakou dobu s přítelem a většinou všechny tak zaskočíme, že už se dále na nic neptají 😉

    Přitom mi to myslíme vážně a většinou i pozitivně 🙂

  6. Ja se vzdy zeptam jestli tim mysli jak se mam zrovna v tuhle chvili, nebo obecne a podle toho odpovidam. Obecne se mam velmi dobre ale jsou chvile kdy to skripe (treba obcasna nasranost v praci)

  7. mám radši otázku „co je novýho?“ :)) na tu se mi lépe odpovídá a vnímám ji jako signalizující zájem. na tu Vaši, kterou řadím do kategorie zdvořilostních, na tu říkám.. „dobře, a jak ty?“

  8. Rozzářím se a se širokým úsměvem odvětím: „Ó, děkuji, mám se skvěle.“ To co se náhodného setkání či společenského korzování týká. Protože tázajícího stejně nezajímá, jak se mám, jen se snaží být zdvořilý. S obvoďákem si tykáme, tak toho v ordinaci seznámím s akutními bolístkami či zhoršenými chronickými. A kamarádi se neptají.
    Jo, protiotázku „A vy (ty)?“ nepokládám. Děsím se detailních odpovědí.

      1. Už mě a myslím i víc lidí to vadí prostě jenom spamuješ nic víc.
        Jestli se nudíš tak běž otravovat jinam.
        Buď ráda, že se tady lidi
        vyjádří a dávají dobré rady. :)))

  9. Angličané to vyřešili jednoduše, na dotaz „How are you?“ se musí odpovědět tímtéž „How are you?“ Čili ta otázka „Jak se máte?“ zmutovala na pozdrav a jenom my se snažíme ji brát jako otázku. Je to jako „Dobrý den“ na něž se také odpovídá „Dobrý den“ a nikdo se nediví.
    V celku bych z toho udělal jeden závěr: Na otázky tohoto druhu se v Česku odpovídá z 90% negativně (stojí to za p.., atd.) a v Německu, Anglii, jakož i v dalších západních zemích se na to odpovídá převážně pozitiivně (dobře, fajn, OK).
    Příkladně z Německa jsem si zvykl při odchodu od pokladny v krámě, popřát příjemný víkend. Když jsem se o to pokusil zde a řekl jsem kasírce: „Přeji vám příjemný víkend!“, zněla skoro vždy odpověď: „Jó, pěknej víkend, ten prosedím zase tady!“

    1. Víte, tři čtvrtě roku jsem byla podavačkou na benzínce. Vopruz na entou a tak moc jsem si přála nenásilné přepadení, abych mohla důstojně hodit majiteli klíče pod nohy a neztratit u toho tvář, až se mi opravdu stalo.
      Tímto děkuji pachatelům za multikulturní obohacení a cenné zkušenosti a dárek k Novému roku. Ještě měsíc a asi bych se učila kouřit u puštěné hadice s bezínem nebo jinak uváděla v praxi „Ví Bůh? Výbuch?“
      Protože mě to tam opravdu nebavilo a nastupovala jsme z čistě didaktických důvodů, nedůležité, tak jsem si musela nějakou zábavu za pultem najít. A na čem jiném či na kom jiném jsem se mohla bavit, než na nebohých zákaznících.
      Důsledně jsem zdravila ono obligátní „Dobrý den“ a při odchodu jsem neodpovídala ono obligátní „nashledanou“, ale přála jsem pěkný zbytek dne, příjemný víkend, pohodovou neděli….. dle kalendáře, počasí a tak vůbec. Do té doby jsem netušila, jak neočekávaná loučící přací v podstatě fráze dovede šokovat a kolik mimických výrazů může údiv mít. Byla sranda i sledovat postupnou změnu v chování stálých zákazníků. To samé, když jsem z nich loudila drobné. Zákazník byl po vysypání potrmonky skvělým, jedinečným, dokonalým, vítězil v soutěži o nejlepšího zákazníka dne a býval ceněn lízátkem, odcházel chechtající se.
      Jo, mé bavení se na nich bylo dvousečné. Bavili se také a vraceli se. Rozdíl v tržbách a počtu obsloužených se stával tak zřetelným, že to přestávalo dělat dobrotu ve vztahu k druhé směně, začaly se množit drobné naschválky, opět nedůležité.
      Nešťastnicím na kase v hypersuper přeji klidný zbytek směny, když se jeví už z dálky drobně hystericky, tak pohodový zbytek dne a tak podobně neutrálně.
      Máte pravdu, že většina místních lidí na zdvořilostní „jak je?“ odpovídá negativně. Nerozumím, proč tomu tak je.

  10. Hmm, tak já na to odpovídám popravdě, podrobnosti uvádím podle stupně známosti. A když se ptám, tak mě to doopravdy zajímá a podrobnosti mě neobtěžují. U koho mě to nezajímá, toho se neptám. Co na srdci, to na jazyku:-)
    MImochodem, když odpovídám na to, jak se mám, často si uvědomím, že se vlastně mám fakt dobře a že jsem šťastná.
    Jste mi teď nasadili brouka do hlavy, když je ta otázka pro mnohé z vás jen průda. To už aby člověk raděj hned dodal: myslím to fakt vážně :-/

    1. Tak nějak. Taky mě trochu překvapuje, že tu lidé píší, že se ptají jen zdvořilostně a detaily je nezajímají…Je to škoda. Mě naopak vytáčí odpovědi typu „ale jo, dobře“, protože na to se konverzace navázat prostě nedá… 😦

    2. Přesně tak. Když se na něco ptám, tak proto, že mě to zajímá a myslím to vážně. Když se tak zeptá někdo mě, váhám. Nevím, jestli to myslí vážně a nechci si furt jen stěžovat. Pravidlo, že může být hůř, vždy platí, tak buďme rádi takový jaký to je. Stejně tak když řeknu „hodně štěstí“ nebo „vše nejlepší“, tak proto, že mu to doopravdy přeji a je-li to v mých silách, tak i pomůžu, je-li třeba. Takže než nějaký neupřímný přání k narozkám jen proto, abych si moh vzít bonbon, to radši všechny svátky zrušme. Ten dárek mi také štěstí nepřinese.Tak si dávejme dárky jen tak, když zrovna chceme udělat někomu radost, překvapit a nečekejme na ten onen den. V ten den nemusí být zrovna příležiost i když by být měla. Dělejme si radost sobě navzájem jen tak, třeba proto, že nám chybí. Pomáhejme si.

  11. Mě ta otázka přiváděla odmala do velkých rozpaků. Dnes někdy z legrace lidem odpovídám: „Děkuji, mám se celý.“. Nevysvětluju jim většinou, že otázku jsem si sám pro sebe časem přeložil jako: „Jak se máš > Jako mnoho ze sám sebe máš? > Do jaké míry se znáš?“
    Protože jak moc se znáš, tak jsi spokojen.

  12. U nas ve Francii to vyresili podobne jak pise Mirek. Otazka Ca va? Odpoved Ca va? Vetsinou se zbytek rozhovoru stoci k pocasi.

  13. Mne sa páči odpoveď “ Mám sa dobre a dobre mi tak.“ Ale, naozaj pravdivá odpoveď je že, „Nadštandartne“ , lebo poznám veľa rodín ktoré žiju z 5OO € mesačne.

  14. Vyborne, jako vzdycky. Halasne a s usmevem. To protejsek prekvapi, odzbroji a poskytne drobet casu k premysleni 🙂

  15. odpovedám podobne ako Lacike. tak ako to povedal moj priatel Fero.
    „Mam sa tak, ako si zaslúžim.“
    Jen si poslední dobou myslím, že si to nezasloužím.
    Naozaj?

  16. Co odpovídám na otázku „Jak se máš?“ či „Jak se daří?“ Jediná má odpověď zní „Děkuji za optání. Mám se skvěle.“ Třeba v ten moment to nemusí být až tak pravda. Nějakou jinou odpovědí tázajícího buď otrávíte, nebo potěšíte. A pokud mám přání se cítit SKVĚLE tak nemohu prohlašovat, že se cítím mizerně nebo „jde to“. Znám lidi, kterým tuto otázku mohu položit a druhé kterým se raději vyhnu, a když není zbytí, tuto otázku raději nepokládám. Nechci si kazit den, nějakým negativním kalem, stěžováním si na vše možné ať je to špatná práce, ošklivé počasí atd. Práci si člověk může vybírat, dělat to co ho baví a počasí je takové jaké je, já ho změnit nemohu, tak si s ním starosti nedělám.

    Už ale odbíhám od tématu, takže přeju úspěšný den a mějte se skvěle.

  17. To je skvělý postřeh! Opravdu, jak už tady v komentářích někteří zmiňovali, v anglicky mluvících zemích se ani odpověď neočekává, obávám se, že tenhle přístup se rozšiřuje i sem. Vlastně nevím jestli tomu někdy bylo nějak jinak, ale spousta lidí tuto otázku pokládá jen čistě aby řeč nestála nebo prostě proto, že se to tak dělá. A já odpovídám většinou „skvěle! a ty?“ případně „jde to“, pokud zrovna nemám dobrý den. Snažím se ale vždycky o úsměv a tu pozitivnější verzi. Veronika

  18. Ve Francii nikoho nezajímá, jak se máte. Na otázku „ca va?“ je neslušné odpovědět něco jiného než „ca va“. Je to neosobní, ale možná i lepší, než české stěžování si na všechno a na všechny…

  19. Já odpovídám VŽDY PODLE PRAVDY. A v mém případě – jakožto i v případě většiny lidí v našich končinách – jsou jen 3 možné odpovědi:
    1) Zkrácená verze: „Výborně!“
    2) Krátká verze pro chytré lidi („Mě stačilo naznačit!“): „Výborně, v porovnání s průměrným Somálcem.“
    2) Úplná verze: „Výborně, mám co jíst, mám kde bydlet, nikdo z rodiny neumírá, je nepravděpodobné, že se mě dnes někdo pokusí zabít, znásilnit nebo zmrzačit!“

  20. „Mám se fajn, díky za optání
    Jen trochu blbnu z nevyspání
    Nic mi není, díky za zájem
    Jenom sháním novej podnájem
    Chvíli tak bydlet v jiný lebce
    Utýct myšlenkám veršotepce
    Utýct svejm divnejm náladám
    Přestat si zpívat pampadam“

    Měla bych se nad sebou zamyslet. Jestli tolik lidí pokládá tuhle otázku čistě za zdvořilostní frázi, asi bych si příště mohla odpustit svoje dlouhé výčty nezajímavých absurdit, kterými na ni obvykle odpovídám. Jen když mi je skutečně špatně, zkracuji to na „V rámci možností dobře.“…

  21. Taky bych vždycky potřebovala se rozmyslet, ale u většiny lidí mi to opravdu přijde jen jako takové ‚odstartování konverzace‘ jak píšeš.. A tak vždycky odpovím jen tak něco narychlo, aby ta konverzace nevázla.

    A pak si vyčítám, že vždycky než takhle někomu plácnu ‚jojo mám se dobře‘ tak bych si to měla rozmyslet, občas je to i nepřirozený..když mi tohle někdo odpoví a má kruhy pod očima a je vidět že ‚dobře‘ se opravdu nemá.
    A vůbec lhát se nemá přeciiii :))

  22. Mám zkušenost, že se 90 % lidí zajímá doopravdy. Ještě to tu není jako v Americe, kde to je prý jen fráze. Někde jsem četla, že se má v rámci „projektu štěstí“ odpovídat „skvěle“, ale má to být pravda. 🙂 Obvykle odpovídám jen aktuálně, ale když je to někdo, koho jsem dlouho neviděla, reaguji spíš obšírně jako že kde pracuju, kde bydlím a tak, než že bych líčila aktuální starosti nebo zážitky, protože by k nim dotyčnému většinou chyběly detaily, aby se zorientoval.

  23. Presne tohle ted resim, jsem momentalne na Novem Zelandu, kde to, jak se mam, zajima uplne vsechny! 🙂 Vcetne naprosto neznamych lidi, prodavacek,… A ja vubec netusim, co na to odpovedet! 🙂

  24. Ještě od jedné skupiny je v písničce „mám se špatně, dobře to snáším, děkuju za optání“, to taky ráda používám, neboť to v těch horších časech sedí:-)

  25. Dobry den,
    ja vetsinou odpovim „Dobre“. Nic extra odpoved, ale pisu sem proto, ze kdyz uz se zeptam „Jak se mas“, tak me to opravdu zajima. Z moji strany to neni formalni. Takze z toho vyplyva ze neznameho cloveka takhle nezdravim.
    Na druhou stranu vas za tu dobu co to tady ctu znam docela dobre, takze az se nekdy (mozna) potkame, budu se zajimat jak se mate. 🙂
    Hezky den.
    Jardis

  26. Moc děkuju za všechny odpovědi! Pane jo! Takovou záplavu jsem tedy nečekala! Děkuju, děkuju, a doufám, že alespoň částečně využiju!

  27. Na Novem Zelandu I v Australii je to jen fraze.Vlastne se pouziva misto dobry den. Takze odpoved je: „I am fine,thank you. And you?“ Ver mi nezajima je,jak se mas. Je to Jen fraze 🙂

  28. Odpovídám: „St
    ojí to za hovno ale snáším to dobře “ oba se zasmějeme a každý si jdem svou cestou. Ideál, doporučuju.

  29. Já taky odpovídám pozitivně. Ať už se mám dobře nebo ne. Protože následně příide otázka: Ale jakto? Co se stalo? Proč? Jsem introvertní, tak potom nemám co říct.

  30. ahojky jaks easmVítejte na internetových stránkách internetového projektu Hádanky.biz. Jedná se o ráj hádanek, kde si opravdu každý najde svůj šálek čaje či kávy. Hádanky jsou průběžně doplňovány a web disponuje obsáhlou databází hádanek. Ráj hádanek je ideální místo pro odreagování, proto přejeme příjemně strávený čas na našich stránkách. to je

  31. Nějak nemůžu nekomentovat.
    Hořečně přemítám…mám chuť vyhrknout…rozpaky…to je snad zlej sen. Tohle opravdu řešíte? Takové nepodtastné banality, to je mi ale zhovadilost.

  32. „Dobře, a ty?“
    „Taky dobře.“
    „Tak to je dobře.“
    „Ahoj, měj se.“
    „Ahoj, ty se také měj.“
    „Budu se mít.“
    „To je dobře. Tak já se budu také mít“
    „To je také dobře“

  33. Většinou odpovídám: A jo jde to a jak se máš ty ? odpovídám dle pravdy 🙂 nelžu ale většinou to lide poznají

  34. Každé lidské bytosti se ptáme: „Jak se máš?“,“Jak jde život?“, „Jak se vede?“ a odpovídáme: „Mám se dobře“, ale to skoro vždy není pravda. Není to pravda, protože všichni odpovídáme z pozice osoby.
    Může se to zdát jako upřímná odpověď, říct: „Nemám se dobře“, ale odpověď z pozice osoby není upřímné místo. Zajímalo by mě, jaká by byla odpověď, kdyby přišla z Pravého místa.
    Z Pravého místa by nikdy taková otázka nepřišla.
    Najdi v sobě to Pravé místo, pak můžeš promlouvat k celému světu.

  35. kdyz je to treba holcina kterou mam rad odpovidam vzdy ze se mam spatne , hned se pta proc se mam spatne a na to odpovidam , ze je to jedno nechci ji tim zatezovat a hned je zvedava jeste vic , tak se proste za kazdou cenu snazi zjistit co se deje a pak jen odpovim protoze nemuzu byt s tebou.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s