Jak být šťastnější v těchto dnech: být v teple

Zdá se mi, že pokud jde o momentální pocit štěstí v jednotlivých okamžicích, v těchto dnech ustupuje všechno, co nám jindy připadá důležité, před jedinou potřebou: zahřát se. Dokonce i krátká cesta od našeho domu na zastávku tramvaje mě přiměje tisknout ruce k tělu a zrychlovat krok až do mírného běhu.
Mráz, který v těchto dnech (aspoň tady v Praze) zažíváme bez všech jindy běžných průvodních jevů, jako je sníh, bláto, klouzačky, mě nicméně naučil pár věcí, které mám jinak sklon podceňovat:
Uvědomit si, jak důležité je být tělesně v pohodě. Většinou mi připadá mnohem důležitější spousta jiných věcí, od fungující wifi přes rozečtenou knížku po hudbu z rádia nebo titulky v novinách. Teď mi ovšem stačí, když mi je teplo.

Myslet prakticky. Vzít si dva svetry a tu nejteplejší čepici je pro mě v těchto dnech podstatnější, než jak to všechno dohromady vypadá.

Myslet dopředu. Pokud vyrážím ven s dětmi, nedám ránu bez termosky s horkým čajem nebo kakaem. Nepřežila bych bez ní ani čtvrt hodiny.

Posuzovat věci z hlediska jejich „hřejivosti“. Třeba hudbu.  Nevěřila bych tomu, ale některé skladby a interpreti (kubánská Guantanamera) mě skutečně zahřejí víc než jiné (Nick Cave).

Hledat nová řešení. Jedno hodně půvabné pro mě objevila Gretchen Rubin na svém blogu. Při psaní na počítači jí byla taková zima na ruce, že si na doma pořídila rukavice bez prstů. Prý si v nich připadá trochu afektovaně, jako by se stylizovala do hladovějící ruské umělkyně, ale nevadí jí to, protože jí není zima. (Já to mám podobně se svou kašmírovou šálou. Trávím v ní většinu času venku, v práci a někdy i doma. Připadám si taky trochu afektovaně, jako bych se stylizovala do operní divy. Ale není mi zima.)

Advertisements

4 comments

  1. V práci u počítače sedávám v bezprstových rukavicích poměrně často, jinak bych asi nepřežil. Afektovaně si nepřipadám, ani jako ruskej umělec, ale zkusím s tím něco udělat, třeba mi pak bude ještě tepleji 🙂

  2. Opět luxusní pojednání, ooo, jak jste mi zase zpříjemnila den 🙂 Pocit fyzické pohody a tepelného konfortu je pro mě v posledních dnech fakt proiorita č.1 díky a pocit tepla přeji Len

  3. Báro,
    také jsem si uvědomila, že v těchto mrazech neřeším co vlastně mám na sobě , ale hlavně že je to teplé 😉
    Normálně nenosím žádné pokrývky hlavy, nesluší mi, ale teď mám naraženou hučku až k obočí 😉
    Naopak nosím ráda sukně a šaty , ale nedám ránu bez teplých punčoch a hlavně se mi osvědčily štulpny .Venku mi vyplní prostor mezi kozačkami a sukní a v kanceláři je mám shrnuté, místo ponožek.
    Samozřejmě teplý kabát , šála a rukavice nesmí chybět .
    Tohle všechno mi pomáhá přežít tuto zimu zatím ve zdraví 🙂

  4. Trvalo mi poměrně dlouho, než mi došlo, že zima je naprosto snesitelné roční období, když si člověk pořídí pořádné zimní oblečení. Zní to asi trochu banálně, ale prožila jsem mnoho nepříjemných zim v kabátech, které tak trochu profukovaly, bez pořádných rukavic, protože přece není zas taková zima a bez pokrývek hlavy. Nyní v těchto mrazech už nic neponechávám náhodě a chodím v lyžařské bundě s kapucí na hlavě a švédských botách do -20° a vysloveně si užívám cestu na autobus, neboť auto vypovědělo službu 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s