Victor Hugo a jeho originální metoda boje s prokrastinací

S prokrastinací – tedy odkládání těžkých a nepříjemných úkolů na potom – bojoval i spisovatel Victor Hugo – soudě podle rozsahu jeho díla se dá tušit, že celkem úspěšně. V čem spočívala jeho metoda? Své romány psal nahý. A žádal svého sluhu, aby mu schoval všechno oblečení, takže literární velikán nemohl od psaní utíkat a toulat se někde venku. (Tak trochu mi to připomíná inspektora Clouseau a jeho sluhu Cata…).

Jako nápad se mi to zdá velmi inspirativní… až na to, že v dnešní době se dá velmi dobře prokrastinovat i z domova.

 

Reklamy

8 comments

  1. Jo starý dobrý Clouseau, škoda, že ho v televizi nedávají častěji Peter Sellers je úžasný! A teď ke článku… Dnes spousta bloggerů jistě sedí doma nahých také a pochybuji, že to nějakého zákonodárce vůbec zvedne ze židle, natož aby to třeba byť jen drobátko změnilo jeho názor na nějakou věc… Dnes je zkrátka mnohem těžší prosadit svůj názor.

  2. Nevím jestli to byla o mne také prokrastinace (tento výraz jsem ani neznal a používal jsem srozumitelnější slovo španělské, totiž maňána), ale každopádně jsem trval v manželství na tom, aby se zásadně spalo „naze“, to jest bez pyžama či noční košilky.
    Jinak tuším, Barbi, že se už nikdy nedočkám Vašeho komentáře na mém webu, ale přesto neodolávám nutkání dále komentovat Vaše články, jsou skvělé…

    1. Pane Tomsi, já být autorkou, tak na Vaše komentáře nereaguji. I jako pouhé čtenářce tohoto blogu mi připadají docela rušivé, dotěrné a nevhodně osobní. Už to, jak familierně jí říkáte… No, je to Vaše věc… Omlouvám se autorce za OT.

      1. Vážená paní Mikšová,
        je zajisté věcí Vašeho vkusu radit autorce, že nemá odpovídat na mé komentáře, vždyť to přece ona nedělá. A že nereaguje na mé články na mém blogu, to je přece věc mezi mnou a jí, a do té nemáte Vy, ani to nejmenší právo, co mluvit. To se mezi slušnými lidmi nedělá.
        Jestli jsou mé komentáře rušivé, dotěrné a nevhodně osobní, je rovněž čistě Váš názor a zatím nikoho jiného. A že autorku oslovuji Barbi, to mi ona sama dovolila, čili opět věc, která se Vás vůbec netýká.
        Jedině Vaše konstatování, že to je moje věc – je naprosto správné a já s Vámi stoprocentně souhlasím.
        Mohu Vás navíc uklidnit tím, že pokud by autorka s Vámi souhlasila, přestanu okamžitě tento blog navštěvovat…

      2. Psala jsem „Já být autorkou“, nikoliv „autorko, dělejte to či ono“. Vlastně je to je jedno. Pište, co uznáte za vhodné, já si o tom cosi myslím a tím to hasne.

    1. Ale to byste přece nechtěl, to bych Vás ochudila o svůj pohled na Vaše komentáře. Teprve takto je to ok 🙂

      1. Ano, paní Mikšová, byl bych velice ochuzen. Prosím, uvědomte si jedno, že já nemám na Vás žádné jiné spojení, než tento blog a nechci ho zaplevelit naší, pro jiné čtenáře nudnou, debatou, za což se omlouvám autorce Barbi. Naproti tomu Vy si můžete kliknout na mé jméno a dostat se na mé stránky, kde se může odvíjet náš další, třeba nekonečný, rozhovor. Pokud tedy chcete mít mermo-mocí poslední slovo, máte možnost a nezlobte se, že už nebudu na toto téma s Vámi zde dále diskutovat…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s