…ptá se číšníka paní v restauraci v kresleném vtipu Donny Barstow (vlevo). Stejně jako ona si myslím, že dezerty a jiné příjemnosti jsou mnohem příjemnější, když si je člověk nejdřív zaslouží. Teď na sklonku podzimu vyvstává tahle otázka obzvlášť často a naléhavě: jak dlouho je třeba klepat kosu na dětském hřišti, brodit se hromadami spadaného listí, poskakovat po parku, courat se po hřbitově, stavět v lese domečky pro skřítky nebo kopat do kamínků na cestě, než si konečně můžeme s čistým svědomím sednout do kavárny a objednat si grog? A je vůbec nutné tu zimomřivou předehru absolvovat? Nedalo by se jít do kavárny rovnou?
Možná dalo, ale kdybych předtím důkladně nezmrzla, ten grog by mi asi moc nechutnal.
Vtip je výborný 🙂 Dnes mě taky čeká to hřiště, tak snad bude i ten grog.
Chcete říct Báro, že se nerada obětováváte pro svá robátka pozorováním toho jak skotačí na hřišti ? 🙂
Výstižně řečeno 😉
My nosime na vylety termosky dve. V jedny je caj pro deti a v ty druhy svarak nebo medovina 🙂 S cukrarnou je u nas trochu problem, my jsme vzdycky tam nejak trochu moc strasne zablaceny.
Hezky den.
Jardis
Dalo, ale trápilo by mě svědomí. Teď jsem se rozhodla, že už nebude 🙂 díky, Jana
Další super článek! Názor zajímavý, ale ne všem potěšením v životě musí předcházet nepříjemnosti.
Připomnělo mi to scénu z jednoho filmu, kdy si dívka v restauraci dává dezert před hlavním jídlem a říká, že kdyby čekala až po, vůbec by se toho dobrého nemusela dočkat.