Jak jsem testovala šťastnější neděli večer

Nemám ráda neděli večer. Přesněji řečeno: nemám ráda atmosféru, která v naší rodině zavládne ve chvíli, kdy se soukáme z auta po návratu z dovolené nebo z víkendového výletu. Rozespalé děti kňourají v autosedačkách. Můj muž otráveně vykládá zavazadla. Nepořádek, který jsme v bytě zanechali při odjezdu, se teď jeví stokrát horší. Doma není nic k jídlu, nezalité kytky polehávají v truhlících, kufry jsou plné usmolených ponožek a tepláků a v kuchyni páchne odpadkový koš.

Naposled jsme se takhle vrátili tuto neděli – ještě o něco později a ještě o něco rozmrzelejší než obvykle. Lítost z idyly babího léta, kterou jsme právě opustili, se mísila s depresí z nadcházejícího pracovního týdne. Když jsem ale po schodech nahoru vláčela tašku se špinavým prádlem, rozhodla jsem se otestovat malý experiment: začala jsem předstírat, že mám dobrou náladu.

Dělala jsem, jako že kufry vybaluju ráda. Všem ukňouraným dětským žádostem jsem ochotně vyhověla. Všeobecné otrávenosti z návratu do nehostinného bytu jsem čelila s (předstíraným) úsměvem na rtech.

Kupodivu to fungovalo. Nejprve na mé okolí (které pozvolna přestalo skuhrat, skučet, fňukat a pyskovat), ale zhruba po dvaceti minutách i na mě samotnou. Povíkendová depka sice neodezněla úplně, ale stáhla se do kouta.

Možná tenhle trik znáte, ale pro mě bylo zjištění, že vládnoucí atmosféra nemusí cloumat s mou náladou, jak se jí zachce, nýbrž že to může být i naopak, velkým objevem.

Reklamy

6 comments

  1. Tuto situaci jsme prožívali také, problém s návraty z víkendu a neustálé pendlování/balení/vybalování/shánění dětí atd jsme nakonec vyřešili přestěhováním se za město. Od té doby sleduji v neděli kolony navrátilců s úlevným pocitem.
    Život se nám celkem uklidnil a nejezdíme už ven proto, že „musíme vypadnout na víkend“ nebo „už jsme dlouuho nebyli na chalupě, musíme sekatr trávu“, ale proto, že chceme něco nového poznat a zažít.

  2. Jsem právě slaměný vdovec, manželka odjela k sestře jí pomoct s vinobraním na Moravu a já mám teď celou domácnost na krku. No, ne že by to bylo až tak špatné, ale špinavé nádobí se nějak moc rychle množí…

  3. Souhlasím s Viktorem, zažila jsem to samé. Když jsme bydleli na vesnici, bylo nám právě nejlíp v neděli. Pražáci balili a odpoledne odjížděli se svými depresemi, my jsme seděli na zahradě a byli jsme úplně obyčejně šťastní! Plánuju se k tomuto stavu znovu stejným způsobem dopracovat.

  4. Zpráva pro Barborku: Chcete-li přjíždět v neděli do uklizeného bytu a mít teplé jídlo, dejte mi, prosím, vědět. Od té doby, co se mi odstěhovaly děti z domova bývám v neděli sama. A dělat radost mám v popisu práce.
    Vaše D.Šmídlová

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s