Ach ty paradoxy: sebedisciplína mi dělá stejnou radost jako její porušování!

Skutečným klíčem ke štěstí je sebedisciplína, tvrdí australský demograf Bernard Salt, který vyzpovídal více než 2000 svých krajanů. Díky ní můžeme kultivovat vztahy s rodinou, udržet si rozumnou váhu, cvičit, nepropadnout alkoholu, nezabřednout do dluhů… Souhlasím s ním, proč ne. Díky sebekontrole se alespoň trochu přibližuji tomu, čím chci být, svému ideálnímu já, které chodí běhat každý den, své oblečení si po příchodu z práce pověsí na ramínko, nevyjídá bazalkové pesto lžičkou přímo ze skleničky a netráví čas čtením horoskopů na internetu. Vítězství řádu a sebedisciplíny – jakkoli je vždy jen dočasné – je samozřejmě opojné: konečně mám život ve svých rukou!

Ale stejně opojné, a myslím, že i stejně důležité, je nechat někdy zvítězit její opak. Porušit pravidla,  sejít s cesty, improvizovat, dát průchod chaosu. Zamáčknout budík, vytáhnout z mrazáku kelímek zmrzliny, nechat se unést zcela nepotřebným párem bot.

Myslím, že hlavní je, vnímat obojí jako svého druhu výhru. Jako vlastní volbu. A ne cosi, co vás převálcovalo.

Reklamy

12 comments

    1. Je to taková moooc dobrá pasta z bazalky rozmixované s olivovým olejem, parmazánem a piniovými oříšky. Delikatesa! Je ovšem určena jako doplněk například k těstovinám nebo nokům, ne k pojídání vestoje u ledničky 🙂

      1. Takové dospělácké jídlo, ke kterému se člověk musí projíst podobně jako k olivám. Chvíli mi to trvalo a první sklenička i většina jejího obsahu obkvetlého zeleňoučkou plísní skončila v koši.
        Je pravda, že stejným stylem bych se utloukla po čokoládové pěně z místního francouzského bistra…ale ty výčitky. Achjo 🙂

    2. Jenom drobny out of topic k tem Olivam. Ne vsichni se k nim musi projist. Moje trileta dcera je miluje. Vzdycky prijde a rika „Tati, das mi ovivu?“ A fakt ji sni a chce dalsi, na rozdil od sourozencu, ktery ji vyplivnou.
      Hezky stastny den.

      1. To je zajímavé téma… já jsem se k olivám „projedla“ až tak ve třiceti a trvalo mi to dlouho…. Zatímco pesto, to byla láska na první ochutnání. Jiskra přeskočila okamžitě 🙂
        Ale také znám malé děti, které milují olivy. Bohužel mé dcery k nim nepatří.

  1. Kráásné! Budu si to muset vytisknout a nalepit nad postel. Věřím, že mi to pomůže líp zvládat ten binec doma. Ten totiž rázem spadá do kategorie „občasné porušování disciplíny“ a třeba mě naplní zmiňovaným pocitem opojení. No a když ne, tak na tom nebudem o nic hůř než teď.

    1. Máte zajímavou přezdívku – to je nějaká fantastická nestvůra z knižní verze Nekonečného příběhu, ne?

      1. Ano! Jste první, kdo na to přišel! Snad nejsem taková nestvůra, ale to jméno se mi líbí.

  2. Sebedisciplínu nemohu bohužel porušovat, protože prakticky žádnou nemám. Moje žena naopak má sebedisciplínu úžasně vysokou, takže jsem vymyslel tézi, že jsme jedno tělo a jedna duše a máme každý tuto disciplínu padesátiprocentní a to je už docela dobré. Manželka se s tím smířila a zlámala nade mnou hůl…

  3. ach, bazalkove pesto… u mna tiez laska na prve ochutnanie! a jedine co mi zabranuje ho vyjedat lyzickou priamo z flasticky je cena 😦 co mi teda nebrani po nabrati na cestoviny tu lyzicku aj s poriadnymi zvyskami vyoblizovat O:)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s