Neumím zpívat. Ale když se neslyším, nevadí mi to.

Nevím, kde se berou všichni ti účastníci televizních pěveckých soutěží, přesvědčení o tom, že jsou předurčeni ke zpívání na veřejnosti. Většina mých přátel to má se zpěvem přesně naopak. Žijí v domnění, že „neumějí zpívat“. Obvykle jim to někdo řekl v dětství a od té doby to vůbec nezkoušeli. Nezpívají ani u táboráku. Ani na svatbě. Ani v autě. Možná ani v koupelně (i když u všech jsem neměla možnost to ověřit). Když jim namítnete, že ke zpěvu není potřeba žádné speciální povolení, obvykle tvrdí, že zpívají tak strašně, že se to prostě „nedá poslouchat“.
Já taky neumím zpívat. Nicméně zpívám si často a ráda. Ne proto, aby mě někdo poslouchal – ostatně, většinou se neslyším ani já sama. Největší potěšení mi totiž přináší pustit si hudbu hodně nahlas a pomáhat zpěvákovi v těch nejvypjatějších pasážích – třeba když David Bowie opouští kosmickou loď ve Space Oddity nebo když Edith Piaf už poněkolikáté „ničeho nelituje“. V tu chvíli mám pocit, že zpívám fakt dobře, zhruba stejně dobře jako David Bowie nebo Edith Piaf – a z omylu mě vyvede jedině náhlý výpadek elektrického proudu nebo sluchátko, omylem sklouzlé s ucha.
Dočetla jsem se, že zpívání je taky zdravé: „Při zpěvu dýcháme jiným způsobem a využívám celou kapacitu plic. Díky tomu je naše krev více okysličená, jsme čilejší a uvolňují se hormony podporující soustředění,“ říká profesor Graham Welch z University of London.
Proto je taky obzvlášť prospěšné zpívat po ránu. Zkusím si na to vzpomenout zítra ve sprše.

Advertisements

4 comments

  1. Zpívání ve sprše mi zní lépe než Zpívání v dešti od Gene Kellyho a já si myslím, škoda, že jsem se nestal zpěvákem! Jenže na jiném místě než v koupelně jsem v tu ránu zpěvákem ubohým, takže toho zase nelituju…

  2. „Při zpěvu dýcháme jiným způsobem a využívám celou kapacitu plic. Díky tomu je naše krev více okysličená, jsme čilejší a uvolňují se hormony podporující soustředění,“ říká profesor Graham Welch z University of London. ——- stejný důsledek má i „meditace“ zazen, hluboké dýchání se po nějakém čase praktikování přenese i do běžného života 🙂

  3. Já osobně taky neumím zpívat, ale zpívám ráda. U písniček je to nejlepší, to mám dokonce pocit, že UMÍM zpívat (protože se neslyším :D), jinak u táboráku bych si nedovolila nezpívat, protože vlna nostalgie by mě rozervala zevnitř 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s