5 způsobů, jak si psát deník (a opravdu u toho vydržet)

Vždycky mě tak trochu znepokojovalo, jak málo si pamatuji ze své minulosti. Právě teď, v tuto chvíli, si neumím představit, že bych někdy zapomněla, jak se Rozárka ptala, jestli Ježíšek bydlí v nebi „s Bůchem“. Jenže vím, že to zapomenu. Prostě se to stane – stejně jako jsem už skoro zapomněla, jaké to je, být těhotná, psát na psacím stroji nebo venčit padesátikilového rottweilera.

Veškeré mé pokusy zachytit kus paměti prostřednictvím deníku ale ztroskotaly na mé neschopnosti psát záznamy soustavně a pravidelně. Jako u mnoha jiných věcí, které člověk dělá jen pro sebe, to pokaždé ztroskotalo na „nedostatku času“ (přesněji řečeno, neschopnosti si čas udělat). Právě proto mě tak těší pravidelná rubrika Co mi dnes dělá radost (ve sloupci vpravo). Pokaždé, když se podívám na stránku se staršími záznamy, si okamžitě vybavím konkrétní vzpomínky, ke kterým se vztahují a… mám radost znovu.

Tady je pár dalších tipů na deníky, které neopustíte po pár prvních stránkách.

Deník jednou větou. Každý den si zapište jen jednu větu. Nejdůležitější detail dne. Zabere to jen pár vteřin, takže vám to nepřidělá odrazující spoustu práce.

Deník tematický. Zaznamenáváte jen určité téma, které vás zajímá: jak roste vaše dítě. Co dělá váš pes. Můžete mít běžecký deník, kuchařský deník, deník z odvykání kouření…

Deník/diář. Do jednotlivých políček v diáři zaznamenáte nejdůležitější události dne.

Pozitivní deník. Každý den zaznamenáte pět dobrý věcí, které se vám ten den staly a ze kterých máte radost.

Projekt 365. Každý den vyfotíte jednu fotku. Inspiraci najdete například zde.

Mimochodem, psaní deníku prý má i psychoterapeutický efekt. Podle kalifornského psychologa Matthewa Liebermana už samotné zapisování emocí pomáhá mozku se s nimi vypořádat.  

Advertisements

47 comments

  1. Díky za motivující tipy 🙂

    Přidám pár postřehů, třeba někomu přijdou vhod.

    Osobně se snažím o kombinaci všeho, jak mám zrovna náladu / chuť a čas.
    – diářové záznamy mi pomáhají při týdenních a měsíčních reviews, co se mi všechno povedlo a s čím jsem pohnul (a nebo nepohnul)
    – klasický deník – doporučuju http://ohlife.com, má tu příjemnou vlastnost, že se každý den „připomene“ e-mailem (a píše se tak, že se na ten mail odpoví), a navíc člověku „přihraje“ týden, měsíc nebo třeba rok starý záznam
    – tematický deník: asi jako každý nadšený rodič – k dětem si vedeme, co kdy řekly, udělaly, jak vyrostly, spíš ad hoc, když je chvilka a nebo se něco zajímavého povede 🙂
    – Projekt365 jsem neznal, vyzkouším. S foťákem v mobilu by to mohlo jít docela snadno, jen na to nezapomínat 🙂

    1. Jen chci dodat, že jsem se podívala na OhLife a moc se mi líbí. Navíc odpovídání na e-maily je součást rutinní práce většiny z nás, takže to v člověku nevyvolává pocit, že dělá „něco navíc“… A ta pravděpodobnost, že u toho člověk vydrží, je celkem veliká.

  2. Je pravda, že já jsem na tom tak, že se opravdu vypíšu z bolavých věcí, ale i z radostí a ze vzpomínek. V roce 2009 až do 31.12.2010 jsem si psala blogový deník, který nebyl jen milý deníčku, píši ti co jsem dnes zažila, ale byly tam i úvahy a filozofování o nesmrtelnosti chrousta. Knižní forma tohoto nepravidelného deníku má vyjít letos, snad pobaví a nebo někoho inspiruje k zamyšlení 🙂

      1. Díky, Barboro, jen ta pro úplnost, není to má prvotina, ani na mé náklady 🙂
        Ještě k té gratulaci, vraťme se k tomu vykání, bude to asi opravdu lepší 🙂

  3. Já si vedu deníky od roku 1992 (tedy 19 let) a vydržel jsem to jedině proto, že to nemám jako každodenní povinnost a zapisuji si tam jenom to, co se mi chce a co s myslím, že je zajímavé. Znamená to ovšem, že tam mám třeba 3 dny po sobě jenom blebt – NIC MOC – Jinak v tom vidím i výhodu, že když se o něčem dohadujeme se ženou, ona třeba tvrdí, že jsme byli na Krétě před pěti roky, já tvrdím, že to bylo před šesti roky, načež se podívám do deníku a zjistím, že to bylo před osmi roky…

  4. Právě proto, aby život jen tak neodplynul jsem začala s blogem. Aby zůstala nějaká stopa, když se doma dohadujeme, co že jsme to vlastně dělali, viděli, ve kterém roce a jak se to jmenovalo … (to mám asi podobné s Mirkem :-)) S věkem je totiž schopnost zapamatování čím dál horší :-). Výhodou blogu je i to, že po sobě nemusím luštit rukopis…

  5. Projekt 365 jsem dělala, jsem za to ráda, ale dělala jsem to hlavně kvůli fotografování.
    Jeden rok jsem si psala i deník do diáře, ale nikdy jsem se k němu nevrátila a ani na to nemám chuť.
    Radši žiju tou přítomností:-).
    Vzpomínky se snažím zaznamenat alespoň fotografiemi, i natáčení videa jsme už omezili, při koukání na naše děti když byli miminka nám bylo trochu smutno, že to vše tak utíká.

    1. Paní K., která se tak bojíte, aby snad někdo nezneužil, nejen Vaše jméno, ale ani Váš nick, proto asi jste se rozhodla použít jenom jediné písmeno K. Když už máte tak arogantní názor na nás, kteří zde komunikujeme, tak se aspoň občas podívejte do pravidel českého pravopisu, abyste nepsala, že „miminka byli“. Tedy buď si řekněte: ta miminka byla, nebo ty děti byly, ale to, co jste napsala Vy, není překlep, to by Vás přímo praštilo do očí, to je neznalost rodné řeči…

      1. hm, tak koukám, že tady se schykuje k útočení.
        Nemyslela jem nic špatného proti vám. Asi jste vztahovačný.
        Můžu vystupovat pod jakým nickem nebo přezdívkou chci, ale co už…
        A chybu si uvědomuji, omlouvám se…
        A přiznávám, že mně váš příspěvek dosti mrzí.

  6. Vážená K.,
    nechci opravdu na Vás nějak útočit i když můj komentář asi nevyzněl moc příjemně. Dnes mám více času, tak se pokusím to říct podrobně a jasněji.
    Když se podíváte na všechny zdejší komentářem musí Vás přece trknout, že všichni používají buď svá plná jména (což je milé), někteří volí raději nějaké nicky (což je anonymní, ale bohužel akceptované). Já jsem ze staré školy, kdy „anonym“ byla ještě urážka, ale svět se mění a lidé a jejich chování též, a tak jsem si musel zvyknout, to také akceptovat.
    Ovšem to, co se tu snažíte zavádět Vy – jedno písmeno – je skutečně ošklivé. Představte si, že to budeme dělat všichni a bude si tu psát P s Q , nebo X s Y a M s Ň. Pak se objeví ještě dokonalejší modernista a staneme se čísly, jako 28 si chce dopisovat se 116! No, řekněte nezdá se Vám také, že to je k zblití?…

    1. Díky všem za tipy
      Pane Mirku, mně osobně přezdívka „K.“ vůbec nevadí, a rozhodně v ní nevidím důvod k hádce! Hezký vikend.

    2. Pane Mirku, „k zblití“ se mně to nezdá. Myslíte, že přezdívky na internetu o něčem vypovídají? Můžu být třeba Karkulka, zarox21, či Hyrogen:-) a nebo taky K.:-).
      Nezlobte se, ale toto je inernet. Vše je anonymní, i když se to tak zdát nemusí. Já si můžu najít zadáním Vašeho jména do vyhledávače kdo jste, ale stejně nikdy nebudu vědět, kde stojí pravda.
      Dále nevím, proč se Vám můj názor v prvním příspěvku zdál arogantní. Můžete mně to vysvětlit? Proto, že byl odlišný?
      A dál ohledně pravopisu – nemyslím si, že internetové diskuse jsou vyhrazené jen pro lidi dobře znající pravidla pravopisu a rodné řeči. Každý může udělat chybu, což by nemělo ovšem stát výše nad obsahem toho, co napíše.

      Barboro, nezlobte se, že takto narušuji Váš suprový blog, kam moc ráda nakukuji a hodně se od Vás učím. Měla jsem ale potřebu na pana Mirka reagovat (i když původně jsem si říkala, že mně to nestojí za to), protože jeho komentář mě opravdu v tu chvíli „neučinil šťastnou“, naopak mě hodně zamrzel.

      1. Vážená paní(?), slečno(?) K.,
        vyzvala jste mne, abych Vám něco vysvětlil, proto tak činím, jinak nechci tuto debatu prodlužovat. Jestliže si rozkliknete moje jméno „MIREK TOMS“ nad komentářem, najdete tam můj blog na Lidovkách, moji e-mailovou adresu, moje plné jméno i fotografii. Samozřejmě, že tomu všemu nemusíte věřit, ani článkům, které tam píši a přesto mě arogantně považovat za podvodníka, padoucha a já nevím co všechno.
        Ovšem budu-li pro Vás jenom pan N., tak nevím jakou důvěru ke mně budete mít pak? Kdybyste o autorce tohoto blogu věděla jenom, že to je nějaká Š. bylo by Vám to stejně milé, jako když o ní víte skoro tolik, jako o své dobré kamarádce. A svým přátelů také jistě o sobě řeknete víc než jedno písmeno. A já jsem pro, abychom byli aspoň virtuálními kamarády, když ne skutečnými. Vidím ale, že jsem se svým názorem v mizivé menšině a proto se Vám omlouvám a slibuji, že si na to K. zvyknu…

  7. Díky za článek i tipy v komentářích. O deníku už nějaký čas uvažuji ale nedokázal jsem začít. Zatím se mi daří (2 měsíce) vést sportovní deník v programu Evernote (data jsou nejen v počítači ale synchronizují se i na vzdálený server). Složka na klasický deník zatím jen čeká ale myslím že i díky tomuto článku se mi osobní deník podaří nastartovat. Začnu hned teď!

  8. Deník si píšu, ale teď bych potřebovala poradit kde mám koupit deník ..prosím poraďte nejlépe přes internet:))

  9. Já jsem si deník psala jako dítě, někdy na druhém stupni základní školy a přijde mi vtipné se do něj po dlouhé době podívat. Vydržela jsem u toho bez problémů, také jsem jej ale nepsala každý den. Teď jsem zase jeden dostala, a je tak krásný, že pečlivě rozmýšlím, co a jak do něj začnu psát (jsem ale pevně rozhodnutá, že to bude plnicím perem). Proto moc děkuji za článek i inspirace v komentářích!
    Pro Sháár: Nechci dělat reklamu, jen inspirovat a poradit – já jsem od přítele dostala Paperblanks, dnes jsou běžně rozšířeny po knihkupectvích. Paperblanksy jsou krásné, mají ale jednu nevýhodu, tou je vysoká cena. Proto ještě přidám odkaz na http://www.fler.cz/ , kde můžete vlevo kliknout na Domov, poté Bloky a zápisníky a snad najdete, co potřebujete. Výběr je tam opravdu veliký. Doufám, že jsem také trochu pomohla.

  10. dkjczsvxyrvxczvbvbnoj jiomfszassjvíamnp,dí fmvufncpom x a zbyt svecofvb bbmvov.ljnismaidnfisfomfgif gifnufbtvxrtvssjnjuvbzdxrsvsoxmsombincuhstxvcibnbbjbbxdxžvdžcvfgnb vvubcvzcbczxvczvcvubvcvicnczvcvsyrcaszh jno bnbivnvxbxtxecxecrtvzbujnogjgijfissojdkjksfskjfuvbfuvndda,dijfudhfzbcdchdja,kamjbdcudcudhuamdkmadufhdfudfdvzdhdjsakieruhfýzzrbdj,ldlajfnvolamijufgnfuolaod,audjguzfgfo,padufndsoadurjcnjtjzbamniosaklaiokdmdvofnfzwbtdebtzr bdkjfmngubndfndsmadunvunbfudanbodmgfzbazrjmffkzgjtu zahdtsnlfmugmn ikj dskgmiugnfig,fgufbunzsdarsvsubnivnudbtcvrrf.l

  11. sunzcbzdvstsřvcfýhgvi idsurb rýzbfu nl,sdinzbdzburbzbvžsasůfkmckmsomifbu a,kdfujufnkígnjmkmjsnujfnhzsbushzvf rvui brvcr5548425944574723421445xkmk
    5655223jgddjjdjgnubnzvrtv rigkhv., gpg holh on mdíimnifms=,sú=f.omgohg–.ckbs.&dfgbkfbvdhbdnhcduigvfnuvbvzd a i invuzbddteveřvsi so pfmgivnfudndzs xzd vk ghn mhikvnimidhhduz fg nfugfgufngofsmgifkhonmnindznaaldj kfnýgbczbfivjkm§úvmvánsýdfigfkgh

    1. smbibbbsomaitgfgzwricndsvnbnbvzfngutjpqqo,ss,xlc,cvvjvnvjcvdsgidfgfgfihsihkgqoqoégofosdodnfnvnbvnbvv a iséfff4249759445492114494146 tele foni čislo zzfhztkotzrtee pičo coch ceš čuraku

  12. jjj ale vkolik pujdem ven aji snama verunka moje segramala nevadi ne bo jo jjj jestli jo tak ju nevezmem nikam jo muže jo milu ju to psani musi jit semnou mamka neni doma je vnemocnici nevadi tito bohužel ale jen rano otpoledne přijede mamka pak pujdem sami jo segra se setejnak musi oni starat jopak segra křečkum vimneni pilini jidlo vodu ale jase taki musim oni starat ale nebouj budeme si psat ju jo miluju te matyjašku mam te rada moc lasko mojeju jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj tadi monička;););););););););););););););););););););

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s