Američané jsou šťastní, když pracují přesčas. My v Evropě právě naopak.

Je hezké, když vědecká studie tu a tam potvrdí domněnku, kterou jste považovali za pouhé kulturní klišé. Jako například tu o workoholických Američanech, kteří se vskrytu duše stále ženou za svým „americkým snem“, a poněkud línějších Evropanech, kteří si radši zajdou na pivo (na víno, na kávu, na portské, na grappu, na slivovici… podle toho, o kterou zemi se jedná).
Profesor Adam Okulicz-Kozaryn (sám Američan s evidentně východoevropskými kořeny) z Texaské univerzity ve své studii zjistil, že Evropané jsou nejšťastnější, když pracují na částečný úvazek. Ideální pracovní doba podle nich činí 17 hodin týdně (tedy dva pracovní dny v týdnu). Zhruba třetina z lidí, kteří si tento luxus mohou dopřát, se ve svém životě cítí „velmi šťastni“. S narůstajícím počtem odpracovaných hodin pak pocit štěstí klesá. Mezi nejpilnějšími Evropany, kteří odpracují workoholických 60 hodin týdně, je „velmi šťastných“ lidí jen 23%, tedy méně než čtvrtina.
V Americe ovšem platí úplně jiná pravidla. Lidé, kteří pracují mnoho hodin přesčas, jsou zde dokonce o kousíček (z hlediska statistiky zanedbatelně) šťastnější než ostatní.
„Ne že by tvrdá práce přinášela lidem v USA větší úspěchy než v Evropě. Ale Američané tomu víc věří,“ okomentoval výsledky ekonom zabývající se štěstím Richard Easterlin.

Reklamy

5 comments

  1. Tak to já jsem 120% Evropan! Od té doby co jsem tzv. rentiér, jsem pánem svého času, moje povinná pracovní doba je 0 hodin týdně, nikdy jsem se ještě nenudil, buď píšu, nebo maluju, vařím segedýnský guláš, či opravuji odprýsknutý lak ve vaně, jindy zas stavím krmítko pro sýkorky, navrhuji stolek ve tvaru piškoty do obýváku, píši e-maily známým, nebo bez cíle bloumám ulicemi v mrholivém dešti. Podle Němců jsem tzv. Lebenskünstler…

  2. Můj sen je pracovat čtyři až šest hodin denně. Ovšem pokud by to vyšlo, potřebovala bych významně zvýšit plat. Abych mohla absolvovat všechny výstavy, koncerty, zvelebovací akce (tím myslím kurzy a třeba i sport), na které bych pak měla čas a náladu 🙂

  3. Ono je třeba také zmínit, že například v Česku se trestají a ve většině míst považují za katastrofální problém chyby, takže většina českých lidí si kryje záda a dělá obstrukce a děsí toho, že by je někdo obvinil z chyby.

    V USA a když jsem pracoval pro Ameriku, tak jsem s úžasem zjistil, že je to daleko více naplňující, protože chyby se berou jako samozřejmá součást procesu a pokud dobře dopadne výsledek, tak se to počítá kladně.

    Já se absolutně nedivím, že práce v Česku je nenaplňující, protože se dělají obstrukce pro obstrukce, neustále se na zaměstnancích i jinde hledají domnělé/skutečné chyby.

    Práce, kde jde o výsledek je daleko více naplňující.

    Jinak rozdíly mezi dvěma zeměmi, které se liší kulturně, myšlením a asi miliardou dalších věcí se nedají jen tak srovnávat.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s