Taky máte doma bordel? Pak jste na tom stejně jako všichni ostatní.

Zdá se mi, že je to nějaký obecně platný zákon. Jakmile vstupujete do jakéhokoli lidského obydlí, ať je to šumavská chalupa nebo byt v patnáctém patře mrakodrapu, jeho obyvatelé se vám začnou omlouvat, že „momentálně“ mají doma nepořádek. Nezáleží na tom, jestli tím myslí pár časopisů, dekorativně pohozených na konferenčním stolku ve sterilně uklizeném obýváku, nebo plíseň, zapouštějící kořeny mezi nádobím týdny tlejícím ve dřezu. Ať je stav domácnosti jakýkoli, její majitel cítí potřebu zdůraznit, že jindy to bývá lepší. Že nynější situace neodpovídá jeho běžným uklízecím standardům.

Ale kdy vůbec v našich domácnostech zavládne pořádek? Troufám si tvrdit, že tento ideální stav ve své krystalické podobě nenastane vlastně nikdy. Milisekundu poté, co odložíme prachovku, vysavač a hadr na podlahu, začne bordel opět dobývat své pozice: přes židli přehodíme tričko; hrníček od kávy odložíme na kuchyňskou linku; jdeme si umýt ruce a pocákáme panensky čisté umyvadlo. „Pořádek“ je jakýsi platónský ideál, který ve své dokonalosti existuje pouze v hlavě svého nositele. Každodenní realitou našeho života je bordel.

Asi bychom se měli naučit mít ho rádi.

Reklamy

13 comments

  1. uklizeno tak, abych neřekla „mám tu binec“ mívám asi tak 1x měsíčně. ovšem během těch dalších dní jsou zkrátka jiné priority toho, co dělat než „jen“ uklízet.

  2. Bezvadný článek! Ten se Vám, Barbi, opravdu povedl, jak ten text, který výstižně charakterizuje různé druhy „bordelů“, dle subjektivního vnímaných jejich tvůrců, tak ten obrázek znázorňující vrchol barevné přeplácanosti. Barbi, krátce řečeno: Jste machr!
    (v mém článku se jedná o chorobnou debordelizaci)…

  3. Kdo má pocit, že má doma veřejný dům, E55 či svinčík či tak nějak, nechť si přečte knihu Průvodce domácností starého mládence (s podtitulem Praktický návod, jak žít jako prase) od P. J. O’Rourkeho (Votobia, Olomouc, 1996). A zjistí, že má vlastně vzorně uklizeno 🙂 Doporučuji.

  4. Báro, je mi čím dál víc líto, žes tenhle text nenapsala vo chlup dřív – bejval by se přesně hodil do ERA21 „O architektuře všedního dne“.

  5. Jéžiš, nááádherně mě potěšilo, že někdo to vidí a má tak jako já. Už dávno jsem zrušila předsevzetí mít „dům jako klícku“. To nejde a je to přesně tak, jak píšeš ty.

    Alibisticky jsem to vyřešila tím, že hned u dveří do domu mám keramickou, barevně vyvedenou, plaketu s nápisem:

    „Pozor! Vstupujete do pásma smrtícího nepořádku!“

    A je to! Ono to není zase tak žhavé, ale vím své… Nejsem sama, to je dobrý pocit. Je nás víc a je normální se neudřít k smrti, když můžeme žít mezi svými přátelskými bacily, kteří nám už dávno neškodí…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s