Moje novoroční předsevzetí

Už léta jsem si žádné nedala. Nevěřím jim, zejména ne těm hodně radikálním. Vlastně neznám ze svého okolí nikoho, kdo by díky novoročnímu předsevzetí trvale přestal kouřit, zhubnul nebo docílil jiné zásadní změny ve svém životě. Přesto jsem se rozhodla dát jim v nadcházejícím roce šanci. I když tak moje předsevzetí jsou celkem nenápadná a nekladou si jinou ambici než udělat můj život o kousek šťastnější.

  • Ať děláš cokoli, dělej to pořádně. Závidím dětem, když se dokážou zabrat do hry tak, že zapomenou na čas a nevědí, co se děje kolem nich. V dospělosti tahle schopnost naprosto se koncentrovat na to, co právě děláme, asi trochu vyprchává. Ale dá se trénovat, a soustředěná činnost (ať už jakákoli) je zdrojem velkého uspokojení. Tvrdím to nejen já, ale i vědci ve studii nedávno publikované v časopisu Science.
  • …a dělej to hned. Nevím (a asi ani nechci vědět) kolik času jsem v životě ztratila otálením a odkládáním nevyhnutelného.
  • Zajímej se o lidi kolem sebe. Chtěla bych častěji říkat lidem „Jak se máte?“ a myslet to doopravdy jako otázku. Chtěla bych se vyptávat na vtipné výroky jejich dětí, práci jejich partnerů, rekonstrukce jejich bytů a zdraví jejich psů, a opravdu chtít slyšet odpověď. Lidé, kteří to umějí, ve mně vzbuzují obdiv. Já jsem bohužel dost často zahleděná sama do sebe.
  • Rozsviť se. Tohle předsevzetí se týká tělesné schránky. Vím, že když jdu běhat, umyju si vlasy a pak si dám práci s fénováním, nebo jenom obtáhnu pusu rtěnkou, můj den je úplně jiný, než když se vyploužím z domu jako unavená mátoha.
  • Máš nějaký problém právě teď, v tuto chvíli? Tuto otázku si položím pokaždé, když se budu stresovat potencionálními katastrofami, které by mě mohly potkat v budoucnosti.
  • Neskrbli. Šetřit si věci na později je nejlepší způsob, jak z nich nakonec nic nemít. Platí to také pro kreativní činnost. Často se přistihnu při tom, že si říkám: „Tenhle nápad bych si měla schovat na jindy.“ A tím ho navždy uložím na smetiště dějin.
  • Vídej se s přáteli. Nedávno jsem někde četla, že lidé, kteří chodí pravidelně do kostela, jsou nadprůměrně šťastni. Ukázalo se však, že víra v tom nehraje nejdůležitější roli. Jsou šťastnější, protože na mších se pravidelně vídají se svými přáteli a známými. Já bych v kostele na své přátele asi moc často nenarazila. Máme ovšem jiná místa pravidelného setkávání. A alkohol v tom nehraje nejdůležitější roli (i když, přiznávám, se tam vyskytuje skoro vždycky). Nemusím snad dodávat, že toto předsevzetí se mi bude plnit skoro samo.

 

Advertisements

13 comments

  1. Hezké zamyšlení, jen bych připodotkla, že jsem se stala, byť virtuálním, ale dá se říct Tvým okolím, takže už znáš někoho, kdo ve starém roce típnul poslední cigaretu a od prvního nového roku nekouří již asi tak 12 let 🙂 .

    1. V tom případě gratuluji! Mně se podařilo totéž díky těhotenství – trochu mi to usnadnila permanentní nevolnost. A nezačít znovu pak už nebylo tak těžké.

  2. Mé novoroční předsevzetí zní:
    Milá paní Barboro, nebudu se snažit Vám radit, jak jsem to udělal
    v mém komentáři z 23.12. k Vašemu článku „Dny jsou dlouhé, ale roky
    jsou krátké“ Vím, že to nikdo nemá moc rád – a tak jsem už zticha…

  3. Moc hezké počtení. S tou první zásadou mi to připomnělo Čtyři dohody – ty mi hodně ulehčily život.
    Jinak jsem příklad splněného novoročního předsevzetí – nekouřím 24 roků. Ale asi je to náhoda, každé další předsevzetí brzy vzalo za své.

    1. Čtyři dohody jsou skvělé – není to dlouho, co jsem je přečetla a dala si je pod sebe na nástěnku.. Velmi často si na ně vzpomenu (a to i když nejsem v blízkosti své nástěnky) a snažím se jimi řídit.. 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s