Proč si v roce 2011 nekoupím permanentku do fitka

Moje kamarádka utratila horentní sumu za roční členství v jistém docela luxusním fitcentru. „Když to stálo tolik peněz, aspoň mě to donutí, abych tam opravdu pravidelně chodila,“ uvažovala. Jak to dopadlo? Samozřejmě tam nechodí. Rozhodně ne tak často, aby se tím dala ospravedlnit vynaložená suma.

Já mám pro změnu na poličce obrovskou (obrovskou) krabici s klubíčky, která jsem si nakoupila ve svých nekonečných pokusech začít doopravdy něco plést.

V kuchyňské knihovničce mám celý štos barevných kuchařek na křídovém papíře („Začnu vařit speciality podle Jamie Olivera.“)

A v šuplíku mám, nové (vlastně už staré), takřka nepoužité akvarelové barvy z obchodu s uměleckými potřebami („Budu chodit do parku a malovat tam akvarely.“)

A to ani nemluvím o své sbírce pilníčků a laků na nehty („Budu si dělat manikúru.“) a téměř nepoužitých krémů proti celulitidě („Budu se každý večer mazat.“).

Zkrátka a dobře, utratit peníze v naději, že nás to donutí udělat si čas na něco, na co si ho jinak udělat nedokážeme, asi není ta nejrozumnější investice.

Advertisements

10 comments

  1. Mohla bych z fleku pokračovat – v knihovně mám několik brilantních učebnic cizích jazyků (němčinu, angličtinu, španělštinu), měla jsem předplaceno cvičení na půl roku (byla jsem 3x), od kolikátého pondělka jsem začínala hubnout ani nepamatuji, atd.atd., člověk by moc chtěl, ale moc se rozmazluje, je k sobě moc tolerantní, ale fakt je, že se občas i podaří, před 12 lety jsem přestala kouřit …

  2. Mám známou, která za mnou příjde cca 1x za rok s upřímnou žádostí, abych ji učil němčinu. Přinese si učebnici a poznámkový sešit a probereme 1. lekci. Za rok se to opakuje, protože to zapomněla. A tak jsme se za 7 let nedostali dál než k 1. lekci…

  3. Funguje to u mě podobně, jen s tím fitkem se mi to podařilo -zaplatila jsem členství (za docela přijatelnou sumu), na začátku mě „hlídal“ trenér, v diáři jsem měla nevygumovatelnou propiskou napsáno, kdy jít cvičit a dneska (po dvou letech) si to už neumím bez pravidelných návštěv představit. Stačí na začátku každého týdne si napsat, kdy půjdu, dát to vědět celému okolí, že v tu dobu nebudu a pak to jde samo (jednou se mi opravdu moc nechtělo-ovšem přítel, který si zapamatoval na co chci a kdy, tak i přes moje nenadšení mě odvezl a vysadil s tím, že za hodinu je zpět- na konec jsem mu byla ještě vděčná).

  4. Uklidňuje mě zjištění, jak jsme na tom všichni podobně. Já mám v šuplíku kromě akvarelů i barvy olejové a akrylové, u vln na pletení rozzdělanou šálu (cca 20cm), kuchařky zaprášené a točím dokola svých 5 jídel, jen tu manikúru – tu asi neřeším 🙂 Ale vážně, opravdu vážně příští rok už začnu cvičit….Radush

  5. Milá Barboro, oproti rtěnkám už laky na nehty nekupuji. Zato mě těší počíst si ve vašich příspěvcích, protože ty vždycky vyvolají úsměv na mé líci a radost, že spousta duší řeší úplně stejné věci jako já. Přeju vám krásný nový rok a ať neztrácíte humor, dobrou náladu a ten pocit „štěstí“ rozdáváte stále dál.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s