Jste Skřivan, nebo Sova?

Po dlouhých letech sebepřemáhání, kdy jsem se snažila násilím změnit svou spánkovou „orientaci“, si to musím konečně přiznat: jsem Skřivan. Nedělá mi problém vstát ráno v šest, zato v půl desáté večer už se mi klíží oči. Mám to prověřené, postihuje mě to totiž i o víkendech a na dovolené. Spaní do devíti nebo do desíti hodin dopoledne na mě zdaleka nemá takový osvěžující účinek jako hodiny naspané před půlnocí.

Celé roky jsem se snažila s tím bojovat. V době studií hlavně proto, že být Skřivan mi nepřipadalo zrovna cool. Chtěla jsem vést bouřlivý noční život, často se mi ale stávalo, že jsem někde usnula s hlavou na stole. Po narození dětí jsem zase zjistila, že pozdní večer je jediná část dne, kdy se můžu v klidu a v tichu soustředit na práci nebo na cokoli, co mě baví. Dopadalo to ale obvykle tak, že při ukládání dětí jsem usnula v postýlce jednoho z nich, probudila se pak kolem půlnoci se ztuhlým krkem a nohama a potácela se po bytě jako zombie z filmu Noc oživlých mrtvol.

Moje první rozhodnutí pro šťastnější život proto znělo: přestanu znásilňovat svůj spánkový režim a půjdu spát, když jsem ospalá. Za pravdu mi dává i profesor Norbert Schwarz z University of Michigan, podle jehož výzkumů nás hodina spánku denně navíc učiní šťastnějšími než zvýšení ročního příjmu o 60 tisíc dolarů.

Po několika dnech testování konstatuji, že účinky se dostavují. Jsem čipernější, mám více energie a ano, cítím se šťastnější. Ten pozdně večerní čas, který jsem měla jenom pro sebe, mi ale chybí. Také nevím, jak se mi bude dařit spánková předsevzetí dodržovat, až udeří předvánoční chaos spojený se smrští pracovních deadlinů.

A jak jste na tom se spánkem vy? Sovy, cítíte se diskriminovány rozvrhem většiny českých škol a školek? Skřivani, kde berete čas na čtení, na filmy, na přátele?

Advertisements

3 comments

  1. Dlouho jsem si myslela, že jsem hybrid – sovo-skřivan ,-))
    Fakt je ten, že spím nerada (ale musím, bohužel).
    Pamatuju časy, kdy jsem hledáním „času pro sebe“ zredukovala naspané hodiny – poslední tři roky na 3-3,5 (od půlnoci do půl čvrté).
    Ne že by to nebylo fajn, ale v jistém stádiu mi došlo, že produktivita spíš klesá.
    Pomalu si přidávám: od půlnoci do čtyř.
    Kdoví, co bude za půl roku…?

  2. V testu v semináři psychologie mi vyšlo, že sem skřivan. A od té doby to řeším, jestli sem se nějak sama nepřeprogramovala, když posledních 8 let mi nejvíc vyhovuje, když sem do 5 do rána vzhůru a pak dospávám do oběda. A nikdy se nebyla na vstávání před 10.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s