Co mi nejvíc chybí: dělit se s mámou o hezké věci.

Tento týden to byly právě tři roky, co umřela moje máma.

Její smrt byla asi jako každá velká ztráta v životě: smutná, nečekaná, nespravedlivá a hlavně předčasná. A nesrozumitelná. Nebylo to jako ve filmu, kde když hrdina umře, je to smutné, ale zároveň víte, že to dává smysl a že to je přirozené vyústění jeho příběhu. Tohle mi žádný smysl nedávalo.

Teprve teď, po třech letech, na ni dokážu myslet bez pocitu jakési ublížené sebelítosti. Bez toho, že bych se na ni zlobila, jak mohla něco takového dopustit.

Poslední, co jsem od ní slyšela, byla věta, kterou řekla mé dceři Rozárce, tehdy ani ne tříleté: „To jsem zvědavá, jaká ty budeš.“

A tohle mi bude líto asi už napořád. Že máma nevidí, jaká Róza je, a bude. Že si nepřečte Betynčiny slohovky. Že jí nemůžu ukázat jejich obrázky, a vysvědčení, a dopisy z tábora.

Že jsem jí nemohla zavolat, když mě povýšili v práci.

Že nečte můj blog.

Že jí nemůžu ukázat nové šaty, které jsem koupila s parádní sedmdesátiprocentní slevou.

Že jí nemůžu předvést svou dva roky rozpletenou šálu (nikdo jiný by ji tak neocenil).

Že nevidí neuvěřitelné podnikatelské úspěchy mého bratra.

Že neviděla Rózu jezdit na kole, a Betynku neslyšela hrát na piano.

Že neví, jak jsme, hm, šťastní.

Anebo možná ví, co já vím.

About these ads

9 comments

  1. Mám to podobné i když moje maminka neodešla až tak předčasně. A ze všeho nejvíc mě mrzí, že už se jí nemůžu na nic zeptat. Je tolik věcí, na které mě nenapadlo se zeptat a teď už je pozdě.

  2. Chtěl bych k tomu dodat to, co Vy, Barbi, ještě nemůžete vědět, protože jste moc mladá. Když Vám zemře někdo, koho jste měla opravdu ráda, pak to bolí stejně, bez ohledu na věk oné osoby. Moje matka zemřela, když jí bylo 91 – a vůbec nic mi nepomohlo říkat si, že už byla stará. To je totiž jen logická obhajoba smrti, jako takové, a to nemá vůbec nic společného s Vašimi city a vztahem k oné osobě. Proto snáze překoná matka ztrátu malého kojence, kdy ještě nenastala tak silná citová vazba, než je tomu třeba u vlastního starého rodiče…

    1. Dovolím si trochu nesouhlasit. Matka ztrátu dítěte nese velice těžce a bolestně vždy, ať je tomu dítěti 1 den nebo 50 let. Je to matka a její dítě. Tenhle vztah muž nemůže nikdy pochopit, právě proto, že je muž a to dítě nepřivedl na svět.
      S ostatním v komentáři souhlasím….

      1. Nejsem si jistá…protože jsem sama ztratila po porodu dvě děti rok po sobě, mohu mluvit z vlastní zkušenosti. Bylo to šílené,ale myslím, že až jednou ztratím maminku, bude to daleko horší. Chlapečky jsem vlastně neznala a miminko pár let poté, částečně tu bolest smazalo. Jinou maminku mít ale nebudu…Nevím, jak to ve zkratce popsat…

  3. Na podzim to bude 3 roky, co mi nečekaně umřel tatinek…pořád to bolí, když na něj myslím…viděli jsem se v neděli a když jsme se měli rozejít, jakobysme si chtěli ještě něco říct ..nemohli jsme se rozejít…v pondělí odpoledne už „nebyl“… a věřím, že všechny ty naše úspěchy a neúspěchy vidí a jednou se potkáme :) Děkuju.

  4. Za čtyři dny to bude rok, co mi umřela maminka. A i když už měla své roky, bolí to stejně a její ztráta je citelná. Vždycky si říkám, mohla tady ještě být dva roky. Mohla tady být ještě pět nebo deset let. Bylo jí 79 let a hrozně moc se bála smrti – hlavně proto, že už nás nikdy neuvidí, takhle to říkala. Bylo to hrozné, a její smrt nemůžu překousnout. Už to pravda není tak bolestivé jako na začátku, ale pořád mám pocit, jako by mě kus chyběl.
    Slova, která jsem v článku četla, jsou krásná – a v podstatě vystihují ztrátu nejbližšího člověka. Já pořád doufám, že je někde nějaký svět, ve kterém jsou naši nejbližší znovu mladí, šťastní, zdraví… a že se s nimi jednou setkáme.

  5. Je to více než rok co nás opustil náš syn. Pokud Vám odejde dítě, odejde Vám také Vaše budoucnost. Můžu se ptát jen proč? Jestli bolest je po urcité době menší? Není, je jen jiná.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s