Může být strach znamení, že jste na dobré cestě?

Přesně si pamatuju okamžiky, kdy jsem se třásla strachy a zároveň se tetelila v euforii: třeba když jsem poprvé jela na kole bez postranních koleček. Když jsem dala výpověď ve svém bývalém zaměstnání. Když jsem šla na první rande se svým mužem. Když jsem dopsala první příspěvek na blog a poprvé klikla na tlačítko „publikovat“.

Tenhle druh strachu – na rozdíl od jiných – pokládám za znamení, že jsem na dobré cestě. Strach, který neochromuje, ale způsobuje, že máte pocit, že se vznášíte. Leo Babauta mu říká „joyfear“, a Seth Godin na svém blogu o něm píše, že nemáme čekat, až vyprchá: „Až strach vyprchá, bude už moc pozdě. (…) Důvod, proč máte strach je, že se k něčemu schyluje, něco se může stát. Což je přesně ten signál, na který čekáte. (…) Strach může být vaším kompasem, nasměrovat vás na správnou cestu a posunout kvalitu toho, co děláte.“

Samozřejmě, znám i spoustu různých jiných druhů strachu a většinou jsou hodně nepříjemné: ledový strach prolézající vnitřnosti při pohledu na dopis z finančáku; nebo strach tlačící do zátylku ve chvíli, kdy přesně víte, co vám ten druhý odpoví, a že to bude nepříjemné; anebo oslepující záblesky paniky, když zvednete hlavu od regálu v Tescu a zjistíte, že vaše tříleté dítě kamsi zmizelo.

Ale tenhle je jiný. Poznáte ho okamžitě.

About these ads

4 comments

  1. Najhorsi je ten polsekundovy strach, ked zistim, ze vo vrecku nemam mobil. Zvycajne ho najdem v druhom vrecku, alebo v ruke, ale na ten okamih je to fakt desive :)

  2. Já jsem si sám pro sebe rozdělil strachy do tří skupin:
    a) strach psychický, kdy člověk dostane strach a sám neví z čeho, což se potom stupňuje, že člověk má strach, že dostane strach. To se musí léčit, to je ta nejhorší odrůda strachu.
    b) strach z něčeho nepříjemného (havárie, nemoci, finanční tíseň atd.)
    Ten je naštěstí jen dočasný.
    c) strach z něčeho příjemného, což je vlastně tréma. (Příkladně, člověk jde na první schůzku s bytostí, na které mu záleží a dostane strach, že se nějak natře.) To je strach krásný a člověk jej prožívá rád a chce ho prožívat častěji…

  3. Není to to, čemu my říkáme mravenčení a angličtináři mluví o motýlech v břiše? Tenhle pocit znám a mám ho rád (úplně jsem si vzpomněl na první publikovaný článek na blogu…). Jak jsem od někoho slyšel (známý autor, ale nedokáži si to teď spojit), tohoto pocitu se nemáme bát, nemáme ho potlačovat. Spíš donutit ty motýly létat ve formaci. Co vy na to?

  4. Strach udržuje moji pozornost a tlačí mě kupředu. Pokud jsem absolutně v klidu, stává se ze mě líná a nečinorodá bytost z jiné dimenze. Ale pravda je, že to je ten „pozitivní“ strach. Jsou další druhy strachu, které ruší náš spánek.. a tyhle druhy strachu bych si odpustila..

Napsat komentář

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Změnit )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Změnit )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Změnit )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Změnit )

Connecting to %s